Recenze : Chvíle před koncem

Originální název : Before I fall

Autor : Lauren Oliver

Český název : Chvíle před koncem

Počet stran, Provedení : 384, vázaná s přebalem

Datum vydání ČR : 2011

Nakladatelství: CooBoo

Goodreads

Co kdyby vám zbýval jen jeden den života?
Co byste dělali? Koho byste políbili? A jak daleko byste zašli, abyste si svůj život zachránili?

Samantha Kingstonová má všechno: kluka, o kterého by stála snad každá, tři úžasné nejlepší kamarádky a prostě všechno nej na střední škole Thomase Jeffersona – od nejlepšího stolu v jídelně až po nejlepší parkovací místo. 
Pátek 12. února by měl být jen další z řady dnů jejího perfektního života.

Místo toho se ukáže, že je to den poslední…

Kdybych měla jeden jediný den života, věřím, že bych spoustu věcí udělala úplně jinak, než ve všedním dnu. Určitě bych se nezabývala školou, neřešila bych práci a rozhodně bych nechtěla řešit kraviny. Bohužel, nikdo nikdy nemůže tušit, že zrovna tenhle den je tím posledním. Nebo možná bohudík. Představte si, že víte kdy umřete. Mnozí z nás by jenom vyčkávali ve strachu až přijde ta osudná chvíle.

Jak jste se již v anotaci mohli dočíst, Sam je jedna nejlepší z nejlepších na její škole. Všechno má, nejlepší oblečení, nejlepšího kluka, nejlepší kamarádky, nejlepší život. Ale je tomu tak doopravdy? Není všechno jenom určitá póza, za kterou se všichni schováváme? Za oblečení, přátele, přítele a styl? Měli bychom se občas zamyslet nad tím, co jsme všechno schopni obětovat proto, abychom byli oblíbení a měli určitou prestiž. A hlavní otázka by měla být, jestli nám to za to vůbec stojí. Jestli to čeho jsme schopni se vzdát, není víc než to, co dostaneme na oplátku. Pro mnohé je oblíbenost hlavním kritériem, podle kterého člověka posuzují. V každém případě bychom si měli uvědomit, že když člověka někdo bere jako oblíbeného, neznamená to, že opravdu musí být oblíbený, ale občas strach který z něho jde, se může zaměnit s jeho popularitou. Leckdo si svůj stupínek na žebříčku takzvaných favoritů musí tvrdě vybojovat a jít přes mrtvoly, což může být mnohokrát velice kruté a netolerantní k ostatním. 

Samantha má to "štěstí" že svůj osudný den smrti má možnost prožít hned několikrát. Máme možnost sledovat postupný vývoj její osobnosti a jejích priorit v důsledku činů a okolností, které se každou maličkostí, kterou udělá jinak, změní. Jenom jedna situace se nikdy nezmění. Vždy umře Juliet Sykesová. Outsider, kterého nemá nikdo rád a všichni ji šikanují. Nikdo vlastně ani neví proč, ale ta holka je přece magor, tak proč ji neudělat ze života peklo?! 

"Děje se to znovu, opravdu se to děje. Zavřu oči. Chci se modlit, ale dokážu myslet jen na jedno: Proč, proč, proč, proč?"

Sam je na začátku rozmazlená, zlá leč oblíbená a mladšími žáky velice respektovaná sobecká studentka, která si přijde jako hvězda školy, ale ve skrytu její duše je to úplně jinak. Každým dalším dnem, se v ní probouzí její lidské a empatické chování, které je už i schopna dát najevo a postupem času si sama uvědomí, že být královnou školy není úplně všechno, co k životu potřebuje. Škoda jen, že kvůli tomu, aby jí to došlo, musela umřít. 



Hodnocení

Na začátku příběhu jsem doufala, že Sam už konečně umře. Je to hnusný říct, ale aby mě někdo tak hrozně vytáčel svým spratkovitým chováním, že bych mu přála smrt, se stává málokdy. Když jsem Chvíle před koncem četla, první na co jsem si vzpomněla, byl film Protivný sprostý holky. Jako kdyby to bylo o těch stejných slečnách, ale bez vší té smrti a porozumění lidským duším, díky čemuž jste vlastně schopni číst dál a nakonec se i zajímat, kam všechno povede. Opět mě něco donutilo přemýšlet nad tím, jak je vlastně všechno hrozně vrtkavé a cokoliv uděláme se někde projeví. Díky této hlavní myšlence dávám knize tři hvězdy, i když mě konec trošku zklamal. Nechci zmiňovat proč, ať si každý rozuzlení přečte sám. Smrti zdar

Obálková vojna #6

Toto meme pořádá Maťa. 

O co jde ?

Každou sobotu porovnáme různé obálky vybrané knihy a z nich sestavíme žebříček podle toho, jak nás jednotlivé obálky zaujaly.

Tento týden jsem si pro vás vybrala obálky knihy Čísla

                

Pořádí

1. Rusko

2. Švédsko

3. originál

4. Francie

5. Anglie

6. Itálie

7. Indonésie

8. Maďarsko

Musím říct, že tenhle týden pro mě uspořádat pořadí byla opravdu velká fuška. Hodně jsem váhala u posledních třech míst, kdy jsem si myslela, že Indonésii alá styl Červená knihovna nemůže nic přebít, ale Maďarsko mě přizdilo. Přijde mi to, jak když je celý ten člověk potetovaný. Proti tetování nic nemám (sama jedno vlastním), ale co je moc, to je moc. Nemůžu vlastně uvěřit ani tomu, že obě tyto obálky, byť jsou s obrázkem, dokázala předběhnout obálka italská, která je tvořená jenom z čísel, ale stejně mi přijde hezčí, než Franz. 

Mám hrozně ráda barvy a fotky obličejů, takže vybrat první místo, pro mě také nebylo snadné. Nakonec Rusko těsně zvítězilo, ale moc se mi líbí, že Švédi zvolili obálku takovou, že je ještě mnohem víc spjata s příběhem. Zbytek obálek už pro mě takový problém nebyl, jelikož je mám všechny na úrovni "Nenadchnout ani neurazí", takže tak bych to viděla já a co vy?! 

            

Bylo nebylo #12

Toto meme pořádá Kath. Jde o to každý týden napsat první větu z knihy, kterou právě čteme.

Originální název: Numbers

Český název: Čísla

Autor: Rachel Ward

Datum vydání: 2011 Egmont

Počet stran: 316

"Jsou místa, kam chodí děti jako já rády"

Recenze: Dokonalý pár

Originální název : Matched
Autor : Ally Condie
Série : Dokonalý pár
Český název : Dokonalý pár
Počet stran, Provedení : 328, vázaná
Datum vydání ČR : 2012
Vydavatelství : Knižní klub

Goodreads

Cassia vždy důvěřovala Společnosti, že bude činit ta správná rozhodnutí za ni: co má číst, na co se má dívat, v co má věřit. Takže když se Xanderova tvář objeví na obrazovce při jejím Spojovacím (strašné slovo) ceremoniálu, Cassia s naprostou jistotou ví, že je jejím ideálním druhem.. dokud na obrazovce neuvidí tvář Kye Markhama dřív než zčerná.

Společnost jí řekne, že to byla závada, vzácná porucha, a že by se měla soustředit na šťastný život, který ji vede k soužití s Xanderem. Jenže Cassia nemůže přestat o Kyovi přemýšlet a když se do sebe pomalu zamilují, začne Cassia pochybovat o neomylnosti Společnosti a je postavena před nemožnou volbu: má si vybrat mezi Xanderem a Kyem, mezi jediným životem, jaký kdy znala a cestou, kterou se ještě nikdo neodvážil následovat.

Musím říct, že když jsem teď přemýšlela, proč jsem si tuhle knihu vůbec vybrala k přečtení, neměla jsem vůbec ponětí. Až u psaní recenze jsem poprvé četla anotaci. Kterou kdybych mimochodem četla, asi bych nebyla tolik překvapená, protože anotace vám vlastně sdělí absolutně celý hlavní děj. Tím pádem si tleskám, sice to nebylo mou prozíravostí a ani nevím čím, ale jsem ráda, že anotace se ke mě dostala až teď.

Celý příběh je o slečně jménem Cassia, která je spořádanou občankou Společnosti, doposud neměla větší problémy. Má dobré předpoklady k trvalému pracovnímu umístění a je jako každá sedmnáctiletá dívka plná očekávání co se jejího přiděleného partnera týče. Všechno začíná tím, že Cassia má svůj párovací ples, kde jí bude přidělen partner do konce života. Nestává se moc často, aby někdo dostal za partnera někoho, koho zná, a proto je velkým překvapením, že jí byl vybrán zrovna Xander, kterého nejenom zná, ale je to od dětství její nejlepší přítel. Co víc byste si chtěli přát, než být přidělen k někomu, koho znáte, víte, že se k sobě dokonale hodíte a ten dotyčný je pro vás přesně jak stvořený. Možná chybí jen ta počáteční nervozita a poznávání se, kdy vlastně nikdy nevíte co říct, červenáte se a nedokážete přestat myslet na nic jiného než na toho dotyčného a na vaši další schůzku. Chybí ta magie poznávání.

Jako na potvoru, když Cassia měla pochybnosti a byla trošku smutná, že přijde o nové zážitky, se jí na datapodu, což je prostředek který je v každé domácnosti a je to hlavně sdělovací zařízení, objevila fotka jiného chlapce. Opět chlapce, kterého zná a který bydlí nedaleko od ní. V tu chvíli přichází další z několika pochybností, které byste ale jako řádný občan Společnosti v žádném případě neměli mít. Společnost je ale opravdu všude. Všichni hlídají všechny. Správci jsou na každém kroku, v rodinách se střídáte na přenášení snů do databáze Společnosti, aby si mohli ohlídat co se vám honí hlavou ve spánku. Dokážete si to představit? Mě je z toho úplně mdlo, když vím, co se občas zdá mě. Když si to zkouším představit, vlastně už cítím ocelový chlad pout na mých rukou, protože tak by to se mnou přesně dopadlo. A přitom za to ani člověk nemůže. Prostě smůla. Musíte mít správné myšlenky, chovat se správně a také správně myslet, jinak budete mít zápis ve vaší kartě a k postu být abnormál zbývá už jenom krůčet. 

Když se někdo z vás stane abnormálem, ať svojí vinou nebo vinou člena vaší rodiny, znamená to pro vás to nejnižší pracovní zařazení, zákaz utvořit s někým pár a rozmnožovat se. Máte také o mnoho méně času na volnočasové aktivity, kterého již tak mají všichni ukrutně málo a jste ten nejnižší z nejnižších ve společnosti. 


Cassia se začne sbližovat s Kyem víc a víc. Jenže její osudový partner má být Xander, a proto musí bojovat sama se sebou a musí se rozhodnout komu a čemu dá přednost. Bude riskovat svojí budoucnost, kvůli klukovi s pochybnou budoucností a tím riskovat i životy své rodiny, a nebo se rozhodne pro poklidný a Společností předem připravený život plný jistot a bezpečí?! 

Každému je snad od začátku jasné, koho si zvolí, neboť co by to bylo za příběh, kdyby si zvolila to bezpečnější a jednoduší. Vlastně víceméně to správné. Mohl by být konec příběhu a druhý a třetí díl by nebyl. Upřímně, asi by mě hodně překvapilo, kdyby si vybrala Xandera a další díly byly o tom, jak spolu spokojeně překonávají překážky a nástrahy života. :D Na druhou stranu by to nebylo od začátku zřejmé a pokud by to nenapsali do anotace, což pochybuji, protože v této knížce vám nechtěli nechat ani jedno malé tajemstvíčko, tak by to byl zvratový konec, který by všechny překvapil. 

Hodnocení

Nemůžu úplně říct, že mě Dokonalý pár nechytl, ale to, že jsem ji četla měsíc asi o něčem vypovídá. Bylo tam mnoho zajímavých prvků, jako například systém délky žití a způsoby žití, ale jelikož jsem četla 1984 od George Orwella, což byla knížka, která mě neuvěřitelně sebrala a tohle bylo víceméně na stejný způsob akorát z pohledu 17leté slečny, populace je jinak vyspělá a autorka se primárně zaměřuje na milostný příběh, tak jsem byla spíše chladná co se mého zájmu o vývoji příběhu týče. Bohužel, i když jsem spíše na milostné příběhy, tak něco takhle moc suchýho jsem dlouho nečetla. Líbilo se mi prostředí a jak autorka vymyslela fungování Společnosti, ale zbytek mi byl vlastně asi jedno. Škoda. Nicméně, třeba Vám tento příběh sedne víc. :)

Velká čtecí výzva na rok 2014

Musím říct, že když jsem se o této výzvě bavila s Ellen hrozně mě to nadchlo a musím se taky přidat.
Sice moje čtecí výsledky poslední dobou stojí za starou belu, ale jdu do toho. Věřím tomu, že jakmile zdolám svůj první titul před jménem budu se četbě zase naplno věnovat, takže nejpozději v září četbě zdar. :D
Níže jsou vypsané kategorie pro splnění výzvy na rok 2014. Tento článek budu postupně aktualizovat s postupama a uvidíme kolik toho budu mít za rok vyplněné :) Výzvy se mohou kombinovat a pořádá ho Nikki Finn.

Obálková vojna #2

Toto meme pořádá Maťa. 

O co jde ?

Každou sobotu porovnáme různé obálky vybrané knihy a z nich sestavíme žebříček podle toho, jak nás jednotlivé obálky zaujaly.

Já jsem si pro vás připravila druhé porovnávání obálky a vybrala jsem si Before I fall, kterou mám zrovna rozečtenou. :)

Originál

    

Rusko

  

Německo

Rumunsko

Portugalsko

   

Francie

Česko

   

Španělsko

    

Pořadí

1. Originál 

2. Česko

3. Portugalsko

4. Rusko

5. Španělsko

6. Francie
7. Německo

8. Rumunsko

Chvíli jsem byla trošku na vážkách, jestli se mi víc líbí naše, nebo originální obálka, ale nakonec jsem se rozhodla pro originál, možná díky tomu dívčině apatickému výrazu. Když to vezmu dál, tak mě hrozně nadchla portugalská obálka a její metafora v pampelišce. Obrázek i zpracování je hrozně jednoduché, ale ten motiv odkvetlé pampelišky mi přišel geniální.
Ostatní obálky mě nijak nenadchly, v Rusku se alespoň snažili dát obálce nějaký obrázek, v Německu jim to bylo úplně jedno, hlavně že to nějakou obálku má a nikdo se tím nemusel moc zabývat, ale co mě ještě zaujalo byla obálka španělská, která i když je složena z obrázku z originálu, tak mě dokonale děsí. Přijde mi, že každá část na mě kouká a vám by nepřišlo děsivé, když máte pocit, že na vás kouká nos? Mě to teda děsí!
Každopádně trošku mě mrzí, že Rumunsko se podle mě umístilo na posledním místě, obrázek je to pěkný, ale vyvolává ve mě dojem, že jakmile bych otevřela knihu, tak se z Chvíli před koncem objeví text z časopisu "Mladý komunista" a toho se tak nějak nedokážu zbavit a proto si určitě rumunské vydání nepořídím :D 

(Mimochodem toto meme je sobotní a už jsem ho chtěla konečně postnout, ale dřív jsem to prostě nestihla :D )                 

Bylo nebylo #7

Toto meme pořádá Kath. Jde o to každý týden napsat první větu z knihy, kterou právě čteme.

Originální název: Before I fall 

Český název: Chvíle před koncem

Autor: Lauren Oliver

Datum vydání: 2011 CooBoo

Počet stran: 384



"Říká se, že těsně, než člověk umře, proletí mu před očima celý život, ale pro mě to tedy neplatilo."

Recenze : Osud

Originální název : Destined

Autor : Aprilynne Pike
Série : Křídla #4
Český název : Osud
Počet stran, Provedení : 312, vázaná
Datum vydání ČR : 2013
Vydavatelství : Fortuna Teen

Ve třech svazcích (Křídla, Kouzlení, Iluze) jsme sledovali dramatické osudy neobyčejné dívky Laurel. Víla, která vyrostla a dospěla ve světě lidí a našla zde skutečného přítele, nemůže zpřetrhat svazky s rodným Avalonem – zvlášť když vílí říši hrozí smrtelné nebezpečí. 

Laurel a Tamani jsou připraveni postavit se na odpor silám zla a Avalon ubránit. Naštěstí v tom nejsou sami, na pomoc jim přichází David a další věrní přátelé. Jejich odvaha sehraje v boji významnou roli. Podaří se Laurel a jejím přátelům zachránit Avalon? Komu dá Laurel nakonec přednost – Davidovi, nebo Tamanimu? Závěrečný díl série přináší dramatické rozuzlení celého příběhu.

Závěreřčný díl série jménem Křídla. 

Myslím, že ve čtvrtém díle již nemusím zmiňovat hlavní postavy a jejich charakteristiku. Všichni zůstávají při starém. 

Poslední díl se odehrává převážně v Avalonu, kde propukne velká bitva o nadvládu nad touto magickou zemí, která byla doposud bezpečně skryta před zraky všech nežádoucích bytostí. Nicméně všechno se změní ve chvíli, kdy Tamani odkryje poslední tajemství a boj může začít. 

Musím se přiznat, že tenhle díl mě hrozně moc překvapil. V předchozích dílech se toho moc neodehrálo, postavy se plácaly pořád dokola v nějakých problémech, které ale byly většinou emocionálního původu, než že by se řešil problém s troly. Upřímně opravdu jsem očekávala, že ve čtvrtém díle sice přijde nějaký větší problém, ale že bude vyřešen tak rychle jako vždycky, ale to jsem se hodně spletla. 

Čtvrtý díl byl opravdu hodně akční. Několikrát jsem měla slzu na krajíčku a hlavně často jsem byla strnulá z hrůzně popsaného zážitku, ze kterého mi přebíhal mráz po zádech. Vlastně by se moje stavy daly popsat jako, nevěřila vlastním očím. 

Přišlo mi, jak kdyby autorka prošla nějakým vývojem a více méně se rozhodla udělat z knihy pro děti, alespoň něco trošku dospělého, nebo minimálně krvavého a tím pádem už by tento díl neměl patřit dětem do rukou. Takže nejspíš budu muset napsat na Prosek do knihovny a požádat tamní knihovnice, aby přehodnotily situaci a přeřadily Osud do jiného oddělení, jelikož je tady dost velká pravděpodobnost, že tato kniha je schopna ovlivnit naši dětskou populaci. A to přece nechceme, protože co? Děti jsou naše budoucnost! :D

Vůbec si neuvědomuji, že bych se vůbec nudila. Neustále se něco dělo, až mi občas připadalo, že tohle za pár hodin nemůžou vůbec stihnout, ale opak se stal pravdou. Samozřejmě jak to v béčkových knihách či filmech bývá a ano, celé je to hodně béčkové, tak zvládnout se dá všechno a vždycky včas, jde tedy o nervy a všechno visí na vlásku, ale bez těchto okolností by to stejně nebylo ono. 

A ráda bych vás varovala před koncem, protože to jak to celé dopadne je Capitan Obvious, ale konec jako konec? Aha, myslela jsem že budu brečet. Musím říct, že kdyby tam nebyl epilog, vůbec bych se nezlobila. Protože něco tak vlastně hrozně ponurého a smutného, i když je všechno skvělý a dopadne to, jak to dopadnout má, né všichni jsou šťastní. Na světě to tak bývá, ale v sluníčkový knížce to má být jinak! 

Jelikož nechci spoilerovat, nejspíš budu muset po rychlém shrnutí tuto recenzi ukončit, protože mám hroznou chuť všechno prozradit, ale to by pak nebylo ono. 

Poslední zmínkou, co bych ráda vypustila do světa je to, že mě i mile překvapilo, že ne všechno co se jeví jako správné a ideální, vždycky správné je a to se ukázalo i tady, kde bych to absolutně nečekala. 

Bylo nebylo #4

Toto meme pořádá Kath. Jde o to každý týden napsat první větu z knihy, kterou právě čteme.

Originální název: Matched 

Český název: Dokonalý pár

Autor: Ally Condie

Datum vydání: 2012 Knižní Klub

Počet stran: 328

Když jsem nyní našla způsob, jak vzlétnout, jakým směrem se mám vydat do noci?

Abeceda spisovatelů : Kimberly Derting

Toto meme pořádá GiraffeAndy a příspěvky se budou zveřejňovat (snad) každé úterý.

Kimberly Derting

1) Kde se narodil/a, kde právě žije:

Narodila se v okolí Seattlu a na pacifickém severozápadě žije dodnes. 

2) Kdy vydal/a svoji první knihu, jaká kniha to byla: 

Svoji první knihu vydala v roce 2010 a jmenuje se The Body Finder. 

3) Žánry, kterým se věnuje:

Autorka se zaměřuje na Young Adult knihy. Na svém kontě má mimo paranormální serii The Body Finder i dystopickou trilogii The Pledge a v příštím roce jí vychází nová sci-fi série The Taken.

4) Tituly, které jsem od autora přečetl/a: 

Zatím jsem četla pouze autorčinu úplně první knihu, která je součástí tetralogie The Body Finder a nese i stejný název. 

5) Jaký má styl psaní, co se mi na něm líbí:

Autorka píše hodně polopaticky, což znamená, že se zbytečně nezamotává do nekonečných souvětí a tím pádem se všechno dobře chápe. Tím pádem se vám nemůže stát, že skončíte po půlstránkové větě, kdy vlastně ani netušíte jaký byl ten hlavní předmět o kterém se mluvilo. Jako další fakt bych ráda zmínila sympatičnosti hlavních postav. Dlouho se mi nestalo, aby někdo byl tak dobrý charakter, že bych si dokázala představit, že s danou osobou trávím i svůj volný čas, i po tom, co jsem jim prakticky viděla 300 stránek do mysli. 

6) Libovolná zajímavost, kterou jsem o autorovi našel/našla:

Jako zajímavost mi přijde, že když v minulosti potřebovala peníze, vyráběla omalovánky, které sešivala sešívačkou a pak chodila od domu k domu a snažila se je prodat. Bohužel, pro nás bohudík, nebyla v tom moc úspěšná a díky tomu se za pár let dostala až na status spisovatelky. 

7) Jaké knihy bych si od autora rád/a přečetl/a či na vydání kterých jeho knih se těším:

Ráda bych dočetla celou sérii The Body Finder, i když po prvním díle ani nemám potřebu číst další. Ne kvůli tomu, že by mě to nebavilo, to právě naopak, ale díky tomu, že první díl je tak nějak hrozně dobře ukončen, že by mohl působit i jako samostatná jednotka bez dalšího pokračování. Každopádně jednou si zajisté přečtu i ostatní díly. 

Student knihomol 2 - říjen

Tento projekt pořádá Cathy. 

• O co jde: sepsat seznam knih, které jste přečetli za uplynulý měsíc. (A pod to zkopírovat vždy ty předešlé, aby vám vznikl takový "seznam")

Musím Vám říct, že jsem se také chtěla polepšit, ale moc se mi to nepovedlo. Nějak prostě nic nestíhám, ale i se zpožděním se s vámi podělím o mojí četbu za říjen. 

Říjen 2013

The Body Finder (The Body Finder #1) Kimberly Derting - 327 stran - recenze

Radleyovi (The Radleys) Matt Haig - 352 stran - recenze

Kouzlení (Wings #2) Aprilynne Pike - 362 stran - recenze

Iluze (Wings #3) Aprilynne Pike - 378 stran - recenze 

Osud (Wings #4) Aprilynne Pike - 312 stran

Září 2013

Temná hmota (Ha-chomer ha-afel) Aner Shalev - 285 stran - recenze

Jako v pavučině (Entangled) Cat Clarke - 243 stran - recenze