20. ledna 2019

Recenze | Podraz

Bez mučení se přiznávám, že jsem snad ještě žádný romantický thriller nečetla. Nějak pořád nechápu, proč tomu tak je. Mám ráda romantické knihy, mám ráda thrillery, tak proč to nespojit? Když jsem tak měla možnost přečíst si novinku Podraz autorky Sandry Brown, dlouho jsem neváhala... 
No ano, byla jsem hodně zvědavá, co z takového spojení může vzniknout a vlastně jsem k tomu přistupovala bez nějakých velkých očekávání. Jak tento můj experiment dopadl?

Jordie a Shaw se potkali v zaplivaném baru. 
Pokud si myslíte, že to byla náhoda, co je tam svedla, tak se šeredně mýlíte.
Jordie přišla, aby získala informace...
Shaw ji přišel zabít...


Nechápu, jak je možné, že mi tak dlouho unikaly knihy Sandry Brown. Rozhodně se totiž nejedná o žádnou začínající autorku - na kontě má desítky knih, kterým se i v našich končinách dostává dost velké popularity. Není se čemu divit, svůj um držet čtenářovu pozornost po celou knihu úplně na maximu mi dokonale předvedla. Podraz je vlastně dost předvídatelný, ničím úplně novým neoplývá ALE! Bude vás prostě bavit. 

Spojení romantického příběhu se špetkou (někdy větší) tajemna, nebezpečí a detektivního vyšetřování se autorce daří mistrovsky. Od začátku se všechny žánry tak nějak přirozeně mísí a ženou děj knihy dopředu. Na čtenáře také čeká nemalé množství zvratů, kdy některé jsou vlastně hned odhalitelné, jiné už méně. Pokud člověk nebude čekat nervy drásající thriller nebo naopak poklidnou romantiku, ale přistoupí na fakt, že tohle je vážně "jen" výborná oddychovka, určitě nebude zklamaný.

S čím jsem měla lehký problém, bylo střídání úhlu pohledů. Na tom by z principu nebylo rozhodně nic špatného, kdyby některé (zdravím, detektivové) nebyly vždycky tak umně napasované na chvíle, kdy chcete být úplně v jiné dějové linii :D Samozřejmě chápu, že to byl účel, autorce jsem to vlastně hned v okamžiku, kdy mě zas vrátila k Jordie a Shawovi odpustila, ale občas to bylo opravdu pouze samoúčelné a samotný příběh to nikam dál neposouvalo.
Na druhou stranu musím přiznat, že mě postavy opravdu bavili. Ani jedna z postav (ať už hlavních nebo vedlejších) nepůsobila ploše a ač bylo chvilkami těžké uvěřit reálnosti jejich počínání, do poslední stránky jsem jen napjatě sledovala, jak to celé dopadne.

Ano, příběh sice není něčím, co by vám ještě týden nedalo spát, ale na to si ani nikdo nehraje. Sandra Brown vytvořila knihu, která vás prostě bude bavit, bude vás nutit otáčet stránku za stránkou a nakonec nebudete litovat ani minuty, který jste s ní strávili.
Ať už jste milovníky thrillerů a chcete si aspoň na chvilku odskočit k něčemu méně temnému nebo jen normálně thrillery nevyhledáváte, ale chcete něco "lehčího" zkusit, je pro vás Podraz přesně to pravé!


Jsem strašně ráda, že se mi Podraz dostal do ruky a já tak odhalila pro mě dosud neznámá zákoutí romantických thrillerů. Od dočtení jsem už stihla přelouskat pár (rozuměj; asi 6) jiných autorčin knih a můžu vám říct, že jméno Sandra Brown by si měl zapsat za uši každý milovník thrillerů s romantickou duší, který si chce trochu odpočinout.
Takže pokud jsem vás aspoň trochu nahlodala, můžete zkusit právě Podraz a zjistit, zda jsou pro vás knihy Sandry Brown to pravé. Za mě určitě nebudete litovat!


Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství EUROMEDIA!
Knihu Podraz si můžete objednat se slevou na stránkách Knižního klubu :)



16. prosince 2018

Recenze | Naprosto cizí


Psychothrillerů prostě není nikdy dost! Poslední dobou, když nemám náladu na žádný konkrétní žánr, vždycky sáhnu po nějakém psychothrilleru. Nebudeme si nic nalhávat, tento žánr je dost často plný prvoplánových příběhů, které vám nic nepřinesou a v průběhu čtení máte pocit, že tohle už jste někde četli/viděli. Když se to ale povede vede to k takovým těm nocím, kdy nemůžete přestat číst, protože chcete vědět o co jde. Chcete vědět víc a nemůžete se odtrhnout. Proto psychothrillery stále zkouším dál a jen tak to nevzdám, protože někdy (když je správná konstelace hvězd a postavení Saturnu zastiňuje Venuši) člověk narazí na to pravé. Jako to pro mě bylo u Naprosto cizí...


Leah za sebou nechala celý svůj dosavadní život a společně s dávnou kamarádkou Emmy se přestěhovala do malého městečka, kde nikdo nic netuší o jejich minulosti. Události však velmi rychle naberou nečekaný směr - Emmy beze stopy zmizí a zdá se, že jediný, kdo vůbec věděl o její existenci je právě Leah. A tak začíná pátrat po své kamarádce, která jak se zdá, pro ni byla naprosto cizí...

Naprosto cizí rozehrává svou hru pozvolna a nenásilně. Člověk má během pár minut pocit, že je součástí života Leah a napjatě sleduje, kam se příběh bude vyvíjet. Od začátku jsem neměla nejmenší problém se začíst a v podstatě okamžitě jsem se ponořila do příběhu, který mě až do konce nepustil. Megan Miranda vsází především na atmosféru, která se jí daří bravurně vytvořit a až do konce nepolevuje v tempu a jemném tlačení na čtenářovi nervy. 

I přesto, že příběh není ničím zas až tak originálním, rozhodně na vás čeká pár povedených zvratů, zamotání hlav a změny přesvědčení, co že se to vlastně v životě hlavní hrdinky děje. Ač jsem se s Leah nijak zvlášť nesžila, nemělo to na můj zážitek ze čtení žádný vliv. Je to totiž tak akorát sympatická hlavní hrdinka, aby vám nebylo jedno, co se s ní stane i přesto, že s jejím počínáním nebudete vždy souhlasit. Myslím si, že v tomto případě není na škodu lehký odstup od hlavní hrdinky, kdy se čtenář zhostí role pouhého pozorovatele celého příběhu.

Naprosto cizí je jedna z těch knih o kterých je lepší moc nevědět a jen si užívat rozehraný příběh. Oceňuji, že i přes absenci nechutností, krve a množství postav, se autorce podařilo udržet mou pozornost po celou dobu a ještě mě tak zaujmout, že jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Prostředí příběhu bylo výborně zvolené a jen přidávalo k pochmurně lenivé atmosféře.
I přesto, že měl příběh své mouchy, bylo mi to během čtení upřímně jedno a to hlavně díky obrovské čtivosti. Megan Miranda dokázala, že i z něčeho nijak zvlášť originálního dokáže vytěžit maximum.


Jak už jsem řekla, jsem si vědoma, že příběh v sobě neskrývá žádné velké poselství nebo obrovskou originalitu. Měl rozhodně své mouchy a pár nelogických míst by se jistě taky našlo. Mně to, ale jak při čtení tak i po dočtení, bylo opravdu srdečně jedno, protože Naprosto cizí měla přesně to, co od podobných psychothrillerů žádám - čtivost a atmosféru. Pokud tedy chcete výbornou atmosferickou oddychovku je Naprosto cizí to pravé!



Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství EUROMEDIA!

Knihu Naprosto cizí si můžete objednat se slevou na stránkách Knižního klubu :)



6. prosince 2018

Recenze | Snílek Neznámý

Když jsem si po vydání Snílka četla všechny ty negativní recenze, nemohla jsem se vůbec rozhodnout, jestli po něm chci vlastně vůbec sáhnout. Snílek Neznámý je totiž jedna z těch knih, které člověka buď úplně odrovnají a on si je zamiluje, nebo mu vůbec nesednou a vlastně se nudí stránku za stránkou. To, co se, ale skoro ve všech recenzích (ať v těch pozitivních nebo negativních) opakovalo, byla chvála úžasného svět, který autorka vytvořila. A jelikož si ráda dělám názor sama, Snílek má nádhernou obálku a objevování nových světů mě baví, nebylo nakonec moc nad čím přemýšlet a prostě se do Snílka pustit!

28. listopadu 2018

Recenze | Kříďák


Vždycky jsem měla ráda příběhy z malých městeček, ve kterých se děje něco podivného a děsivého. Není se tedy čemu divit, že jsem hned skočila po možnosti přečíst si Kříďáka. Knihu ve které se prolíná minulost s přítomností, a kde se z takového poklidného městečka pomalu stává místo děsu...


12. listopadu 2018

Recenze | Sleduj mě

Sociální sítě jsou dnes součástí života většiny z nás. Prostředí ve kterém se může každý vyjádřit (ne všichni by měli :D) a naprostí cizinci spolu mohou sdílet názory, myšlenky a vlastně cokoliv, co mají na srdci. Kniha Sleduj mě se ale zaměřuje na tu stinnou stránku celé věci a já byla zvědavá, jak takový thriller, který se z větší části odehrává právě na sociální síti, bude fungovat...