5. dubna 2019

Recenze | Hádej kdo

"Jeden pokoj. Pět podezřelých. Tři hodiny na to najít vraha." - přesně tyto tři věty z obálky knihy Hádej kdo stačily na to, abych věděla, že si ji rozhodně nemůžu nechat ujít. Mám ráda podobné knihy (a vlastně i filmy), kdy se společně s hlavní postavou snažíte odhalit vraha a děj se odehrává pouze v uzavřených prostorách. Naplnil však Chris McGeorge moje počáteční nadšení?


Představte si, že se probudíte v hotelovém pokoji a vůbec netušíte, jak jste se tam dostali. Představte si, že jsou tam s vámi další čtyři lidé a podivný muž v masce vám z televizní obrazovky oznámí, že jeden z vás je vrah. A vy máte pouhé 3 hodiny na to zjistit, kdo tím vrahem je jinak všichni zemřete...
Přesně tohle se stalo známému televiznímu moderátorovi, mladé servírce, ctižádostivému právníkovi, silně pobožné herečce, studentce a uklízeči. Čas se krátí a minulost se pomalu hlásí o hlavní slovo. Kdo je muž v masce? A kdo skrývá to největší tajemství?

Jak už jsem v úvodu řekla, mám podobné příběhy ráda. Nejspíš za to může  Agatha Christie a jejích Deset malých černoušků, které jsem četla několikrát a vždycky žasla nad jejím umem budovat atmosféru a vytěžit maximum z naprostého minima. Nebudu lhát, očekávání proto byla poměrně velká a ne úplně se je povedlo naplnit. Námět knihy je povedený a dalo se z něj vytěžit mnohem víc. Bohužel Chris McGeorge se vlastně pořádně nezaměřil na žádnou z postav, ač hlavnímu hrdinovi (moderátorovi-detektivovi-alkoholikovi) dal poměrně hodně prostoru. Čekala jsem trochu hlubší vhled do nitra hrdinů, o který se autor sice chvílemi snažil, ale bohužel za mě neúspěšně. 

První polovina knihy se nese v dost pomalém tempu, postavy se začínají oťukávat a čtenář má prostor především k hádání, kdo by mohl být oním skrytým vrahem. V okamžiku, kdy se ke slovu dostávají flashbacky příběh nabírá nečekané obrátky a to správné tempo. Příběh se totiž právě díky vsuvkám z minulosti stával přeci jen něčím víc, než by se mohlo v první polovině zdát, a tak druhou polovinu prolítnete, ani nevíte jak. Největší problém jsem ale měla s hlavním hrdinou, nedalo se s ním sympatizovat a jelikož jsou tam všichni ostatní jen tak do počtu a podařile plní svou roli kulis, nebyl bohužel prostor na to oblíbit si někoho jiného. Nic to však nemění na tom, že námět knihy byl opravdu povedený a kdyby se autor zaměřil trochu více i na své postavy, mohlo být Hádej kdo opravdovou bombou. Takhle bohužel zůstává jen průměrnou detektivkou, která nenadchne, ale ani neurazí.


Sečteno podtrženo, od Hádej kdo jsem čekala mnohem víc. Přisuzuju to ale také tomu, že thrillery čtu poměrně často a jen tak něco mě už nepřekvapí. Z toho důvodu bych tento titul řadila spíš do škatulky oddychové čtení na dlouhý večer. Pokud ale nečekáte zázraky nebo se vám thrillery do ruky moc často nedostanou, zkuste to s Hádej kdo stejně jako já před lety s Agathou Christie a třeba to bude ten správný odrazový můstek v daném žánru. Námět knihy je totiž opravdu podařený a má co nabídnout! :)



Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství EUROMEDIA!
Knihu Hádej kdo si můžete objednat se slevou na stránkách Knižního klubu :)


1 komentář:

  1. Anotace zní skvěle. Mám to ale dost často podobně, čím víc mám načteno, tím méně mě už něco uspokojí, překvapí, pohltí, přesto se to ale občas stane a jsem za to ráda :) Tady to prostě u tebe jen nevyšlo. Je to škoda, protože ten potenciál tam určitě byl. Moc hezká recenze :)

    OdpovědětSmazat

Všem děkuji za komentář :)