Zobrazují se příspěvky se štítkemAdult. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemAdult. Zobrazit všechny příspěvky

18. května 2019

Recenze | Absolutní miláček

Kdykoliv mám chuť na silnější příběh, který mě donutí přemýšlet a zůstane mi hlodat v hlavě i několik dní po dočtení, sáhnu po knize z nakladatelství Odeon. Kniha Absolutní miláček mě zaujala především svým tématem a samozřejmě i ohlasy, které slibovaly čtení jen pro silné žaludky...


Čtrnáctiletá Turtle žije jenom se svým despotickým otcem Martinem. Odtrženi od okolního světa na kalifornském pobřeží, učí Martin svou dceru všemu, co je dle něho nezbytné k přežití nadcházejícího konce světa. Z Turtle se tak stala tvrdá dívka, která tráví svůj čas se zbraněmi a v okolní divočině. Martin však nezůstává jen u tvrdého výcviku a svou dceru psychicky a fyzicky týrá...

Už když jsem se do knihy pouštěla, věděla jsem, že tohle nebude ani na okamžik příjemné čtení. V podstatě od první stránky dává Gabriel Tallent jasný tón svého debutového románu. Celý příběh má v sobě určitou odtažitost a bezcitnost, která prostupuje celou knihou. To je samozřejmě způsobeno uvažováním a celkovým charakterem hlavní hrdinky Turtle, která právě díky výchově a týrání rozhodně nepůsobí jako čtrnáctiletá dívka. Právě momenty, kdy čtenář sleduje Turtle a její nepochopení emocí, problémů a starostí ostatních lidí a především svých vrstevníků, byly pro mě jedny z těch nejsilnějších a nejvěrněji zachycených. Moc oceňuji, že se autor zaměřil na trochu odlišné pojetí takového tématu. Turtle je totiž z velké části neohrožená dívka, v které se mísí nízké sebevědomí a přesvědčení o vlastní nedůležitosti s velkou dávkou síly a odhodlání.

Láska může být odporná, destruktivní, nemorální. A přesto je to láska. 

V mnoha reakcích jsem se setkala s výtkou na množství vulgarit, kterou můžete v Absolutním miláčkovi nalézt. Nebudu lhát, zpočátku i mě (člověka, který s opodstatněnýma a hodícíma se vulgaritama v knihách nemá problém) některé pasáže zarážely a vždycky u mě nastal maličko šok, že to tam opravdu je. Chápu, o co autorovi šlo, a ten šok, co se u mě zpočátku dostavoval, byl dle mého právě tím, čeho chtěl autor dosáhnout. Právě totiž kontrast dané normální situace s množstvím vulgarit ze strany Turtle nebo Martina nejlépe reflektoval, jak rozdílný je jejich život a chápání světa oproti ostatním lidem.
Ač je kniha jednou z těch delších (448 stran), může se chlubit obrovskou čtivostí. Gabriel Tallent je mistr dlouhých souvětí, které na mě působila, jak kdyby byla vyřknuta na jeden nádech a posouvaly tempo příběhu dál a dál. Samozřejmě tempo udával i fakt, že masochistická část mě chtěla vědět co bude dál a kam až dokáže Martin v rámci své "lásky" a "výchovy" zajít. Z tohoto ohledu vám mohu říct, že některé pasáže se vážně nečetly dobře a opravdu, slabé povahy by si měly četbu této knihy dobře rozmyslet.


Absolutní miláček byl vším, co sliboval. Je to kniha, která vás donutí přemýšlet, přivírat oči a doufat, že už bude všemu konec. Stejnou měrou se však nebudete moci odtrhnout a budete chtít vědět, co se stane dál.
Pokud si tedy troufáte, rozhodně Absolutního miláčka nesmíte vynechat. Ač se totiž nejedná o příjemné čtení, je to téma o kterém by se nemělo mlčet.



Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství EUROMEDIA!
Knihu Absolutní miláček si můžete objednat se slevou na stránkách Knižního klubu :)



25. května 2018

RC Recenze | Vešla do moře


Ke knížce jsem se dostala v podstatě jako slepý k houslím, zaujala mě obálka a nevšední pojetí detektivky z pohledu oceánografa, který je takovým mořským detektivem. I přesto, že se jednalo o druhý díl série, díky uzavřenosti jednotlivých dílů (každá kniha = jiný případ) mi nic nebránilo zjistit, co se vlastně stalo v jednom malém skotském městečku…

12. prosince 2017

RC Recenze | Sběratel motýlů


Mám ráda psychologické thrillery a všechny ty příběhy o zvrácenostech lidské mysli. I přes to znepokojení a hrůzu, kterou podobné knihy v člověku vyvolávají, je na nich také něco fascinujícího, co láká miliony čtenářů po celém světě.
Nicméně, v posledních měsících jsem spíše inklinovala k "milejším" příběhům a pomalu jsem začínala pociťovat, že mi chybí něco temnějšího. Když jsem tak měla možnost přečíst si zářijovou novinku Sběratel motýlů, ani na chvilku jsem neváhala...

3. října 2016

RC Recenze: Láska jako z filmu


Určitě existují lidé, kteří všemi romantickými komediemi opovrhují a považují je za sprosté slovo. Avšak valná většina z nás si občas ráda odpočine u příběhů, kde vám sice po dokoukání hrozí cukrovka, ale všechno dopadne dobře a člověku to i přes celou nereálnost navodí pocit pohody. A jelikož se hrdě hlásím k té valné většině, byla jsem na knihu Láska jako z filmu pořádně zvědavá...

25. září 2016

RC Recenze | Dohoda s láskou



Poslední dobou jsem si oblíbila jednoduché příběhy u kterých si můžu po náročném dni v práci pořádně odpočinout. Právě proto se mi dostala do ruky Dohoda s láskou, od které jsem neměla žádná velká očekávání a chtěla se jenom pobavit a relaxovat. Splnila nakonec kniha tento požadavek ?

10. ledna 2016

RC Recenze | Vášnivý sprosťák


Spisovatelské duo Christina Lauren je známé především díky sérii Božský bastard, která pro mě byla, na poli erotických románů, opravdu svěží změnou mezi všemi těmi knihami s odstíny všeho. Už v předešlé sérii ukázaly, jak dokáží skloubit romantiku, erotiku a (především) vtip do lákavého balíčku, který se vám prostě bude číst jedna báseň. Vášnivý sprosťák je v pořadí už druhým dílem série Wild Season a i přesto, že pro mě byl první díl (Vášnivý svůdník) celkově průměrem, byla jsem zvědavá, co si na nás autorky připravily ve Sprosťákovi...

9. srpna 2015

RC Recenze | Literární spolek Laury Sněžné

Originální název Lumikko ja yhdeksän muuta
Série: -
Autor : Jääskeläinen Pasi Ilmari
Český název : Literární spolek Laury Sněžné
Počet stran: 320
Datum vydání ČR 4.květen 2015
Nakladatelství: Paseka
Goodreads

Představte si, že se David Lynch rozhodne točit ve Finsku. A představte si Dostojevského Zločin a trest, v němž Soňa Marmeladová zastřelí Raskolnikova. 
Zní to absurdně? 
Román, který vám dokáže, že i Skandinávie má svůj magický realismus, zavádí čtenáře do městečka Zaječín, kde se dějí divné věci nejen s lidmi, ale i s knihami. Všechno začíná, když se mladá učitelka literatury Ella Milanová vrátí do svého rodiště a objeví zvláštní "zmutovaný" knižní svazek. V touze poznat, proč se v knihách přeskupují nejen písmena, ale i události, vydá se do místní knihovny… a narazí na uzavřené společenství literátů, založené oslavovanou Laurou Sněžnou, na pravidla podivné Hry a také na nadpřirozené úkazy. Podaří se jí odhalit, co se ve skutečnosti stalo s desátým členem spolku, a rozplést pavučinu fikce, která jako sníh halí všechno dění v městečku Zaječín?
Ve chvíli, kdy jsem poprvé uviděla obálku Literárního spolku, byla jsem okouzlena. Znova se ukázalo, že méně je někdy více a i nekřiklavá, umírněná obálka dokáže dělat divy. Když jsem si pak přečetla anotaci, která slibuje něco nevšedního - nebylo pro milovníka podivností, jako jsem já, nad čím váhat.

Vydejte se společně s Ellou Milanovou do - na první pohled - poklidného městečka Zaječín. Místa, kde se schází tajuplný spolek Laury Sněžné, knihy mění své příběhy a na podivné tvory narazíte skoro ve všech domácnostech.
Zaječín je totiž místem, kde se fikce prolíná s realitou a je jen na vás, jestli se jím necháte pohltit...

Vůbec jsem nebyla připravená na to, co se na mě v Literárním spolku chystá. Čekala jsem pohádkově laděný pohodový příběh plný podivností. Nenechte se,  ale nachytat stejně jako já. Kniha je všechno možné, ale určitě ne pohádková. Tahle má očekávání měla za následek, že jsem skoro až do půlky tápala a vůbec si nebyla jistá, jestli se mi kniha líbí nebo ne. Pak nastal zlom, odpoutala jsem se od svých představ a nechala se vtáhnout do pochmurného a chvílemi dost znepokojivého (ta větička na zadní straně knihy opravdu dává smysl!) příběhu divného spolku spisovatelů v ještě divnějším městečku. 

Ella se chvíli dívala na knihu a nakonec řekla: 
,, A co kdybych tvrdošíjně trvala na tom, že jsem někde narazila na verzi Zločinu a trestu, v níž k Raskolnikovovu zastřelení dojde? Udělá to Soňa, protože si myslí, že bez Raskolnikova bude svět lepším místem."

Ze stránek knihy na čtenáře úplně dýchá atmosféra městečka Zaječín a já díky tomu měla nejednou pocit, jako kdybych se procházela zasněženýma lesníma cestičkama vstříc neznámému. Nejen na prostředí se autor pořádně vyřádil, postavami se to v knize jen hemží, ale díky propracovaným charakterům není těžké se v nich orientovat. Každá z postav je úplně jiná a je jedno jestli se příběhem jen mihne - Jääskeläinen i tak dokázal každému z nich vdechnout tolik života, že vám všichni ožívají přímo před očima. Jako další neméně důležitý klad považuji konec, který se nese v duchu celé knihy a přesto, že vlastně vytváří víc otázek, než odpovědí, je to ten nejlepší konec, který kniha mohla mít a určitě jsem po jejím dočtení neměla pocit neucelenosti.

"Potom ucítila na zátylku dech, když ten někdo zašeptal ona slova: 
Zahrajeme si, Ingrid Kočičková. "

Literární spolek Laury Sněžné není pro každého a pokud si na magický realismus zrovna nepotrpíte, knize se obloukem vyhněte. Prolínání reality s něčím nepochopitelným a neuchopitelným je prostě na každé stránce, v čemž tkví kouzlo celé knihy. 
Byly chvíle , kdy jsem si musela od Spolku aspoň na chviličku odpočinout, než jsem mohla pokračovat. Nejedná se totiž o žádnou oddechovou četbu, ale místy velmi drsný příběh s kapkou všeho možného i nemožného.

Hodnocení
Literární spolek Laury Sněžné nebyl knihou, která by se mi lehce hodnotila, stále si totiž nejsem jistá, jestli se dá něco takové zaškatulkovat hvězdičkama. Kniha je čarovná, depresivní, magická a všechno mezitím. Pokud máte rádi podivné příběhy a jste milovníky magického realismu, určitě nesmíte Literární spolek vynechat. Na druhou stranu, pokud ve věcech potřebujete mít jasný řád, asi to nebude nic pro vás.
Já jsem ráda, že jsem se nechala zlákat obálkou, protože něco takového jsem snad ještě nečetla a díky této knize jsem zjistila, že to byla velká chyba.



Tímto bych ráda poděkovala nakladatelství Paseka za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete objednat ZDE.



14. ledna 2015

RC Recenze: Zlá krev

Originální název : Bad Blood
Série: Virgil Flowers #4
Autor : John Sandford
Český název : Zlá krev
Počet stran: 296
Datum vydání ČR : 10. října 2014
Nakladatelství: BB/art
Virgil Flowers se velmi rychle stal jednou z nejoblíbenějších nových postav kriminálních románů. Nyní má však před sebou opravdu velký problém.
Je neděle a jih Minnesoty zasypal první sníh. Farmář přiveze do místního sila náklad sóji – a mladík, který silo obsluhuje, jej vzápětí udeří do hlavy baseballovou pálkou, shodí do zásobníku, počká, dokud farmář nezemře, a pak nahlásí „nehodu“. Podezíravá šerifka rychle zjistí, co se ve skutečnosti stalo, mladíka zatkne… a příštího dne je mladík nalezen oběšený ve své cele. Výčitky svědomí? Šerifka si není zcela jistá; ve skutečnosti má podezření, že za tuto smrt zodpovídá jeden z jejích podřízených. Nezbývá jí než si vyžádat pomoc zvenčí. Volba padne na pohledného vyšetřovatele Virgila Flowerse z minnesotského Úřadu kriminálního vyšetřování (který ihned zjišťuje, že šerifka je také velmi přitažlivá).
Případ se zprvu zdá vcelku prostý, avšak postupem času se vše komplikuje a Virgil začíná odhalovat spiknutí trvající po několik generací – řadu zločinů tak obludných, že ačkoli už za svůj život viděl mnohé, nedokáže je zcela pochopit… ani přijít na to, co by měl udělat dál.
Nevěděla jsem absolutně do čeho jdu. Vlastně jednu informaci jsem měla a to, že by se mělo jednat o detektivku Toť vše. Co mě tedy na knihu Zlá krev nalákalo ? Byla to obálka, která je prostě skvělá (a to jsem ani nevěděla, že i ta jednoduchá vazba pod přebalem je krásně jednoduchá!). Nazvala bych to sázkou do loterie, ale aspoň vidíte, co je s člověkem schopná udělat obálka. Jak to, ale nakonec s tou mou loterií dopadlo ?


Vražda farmáře v malém městečku v Minnesotě. Nic záludného nebo komplikovaného a to zejména díky tomu, že vrah je během pár dní dopaden. Jaké překvapení, ale pro policisty čeká, když se během dvacetičtyř hodin objeví další dvě vraždy a jednou z obětí už je onen zmíněný vrah farmáře. Nic není tak jednoduché, jak se na začátku zdálo a vše nabírá ohromných rozměrů. Právě k tomuto případu je povolán detektiv Virgil Flowers, který má pomoci s vyřešením případu...

Jak už jsem řekla, nevěděla jsem do čeho jdu, ale jelikož mám thrillery a detektivky ráda, těšila jsem se, co si na mě kniha přichystá. Hned na začátku na mě čekalo velké překvapení a já, připravená na pomalý začátek jaký u tohoto žánru většinou bývá, jsem se nestačila divit, jak rychle se příběh rozjel. Žádné pomalé seznamování a dlouhé nic neříkající popisy totiž nečekejte, tady se jede na plný plyn od samotného začátku. Autor přesně ví, jak dávkovat informace a indície, aby čtenář stále zůstával ve střehu a hltal každičké slovo. Postupně se jedna informace nabaluje na další a když si myslíte, že už přece jen nějaký ten obrázek o tom, co se stalo máte, přijde další kousek skládačky.

Nejedná se o typickou hru na to "Kdo je vrah?". Základní informace jsou jasné čtenáři i samotným vyšetřovatelům. Otázkou je "Kdo všechno?" a "Co všechno se vlastně děje?". Čekala jsem, že právě kvůli tomu bude postupně můj zájem opadat, ale nestalo se tak. Naopak jsem se do příběhu čím dál víc ponořovala a napjatě očekávala. Dalším důležitým kladem pro mě bylo to, že mě autor nenásilným způsobem nutil přemýšlet. Kdo je vlastně obětí a kdo viníkem ? Dá se to vůbec takto jednoduše posoudit ? Téma knihy je opravdu drsné a není pro každého. I přesto je však pojato formou, která nemá za účel jen bezúčelně šokovat čtenáře nebo ho dokonce nějak extrémně znechutit.

Když už jsem u těch kladů, měla bych zmínit hlavní postavu - detektiva Virgila Flowerse. Toho jsem si totiž opravdu oblíbila a jeho přístup k řešení případu mě vážně bavil. Sám o sobě je chvílemi celkem zábavnou postavou, která přináší odlehčení, jinak velmi drsnému tématu. Určitě se s Virgilem na dlouho neloučím a v nejbližší době se porozhlédnu i po dalších knihách s ním jako hlavním hrdinou. Kniha Zlá krev je totiž v pořadí čtvrtým dílem ze série Virgil Flowers. Ale nemusíte mít strach, každá kniha je jeden ucelený příběh, takže pokud jste, stejně jako já, nečetli předešlé díly, informace vám scházet nebudou.

Hodnocení
Přesně takhle si představuji správnou detektivku. Pomalé budování napětí a přitvrzování, u kterého se člověk prostě nemůže odtrhnout dokud neví, jak to skončí. Nenašla jsem jediné hluché místo při kterém bych se nudila nebo by kniha ztrácela mou pozornost. Navíc sympatický hlavní hrdina a zajímavý až mrazivý námět na zápletku, co víc už by si člověk mohl přát ?
Má sázka do loterie se vyplatila a já nemůžu jinak, než knihu doporučit všem, kteří mají trochu silnější žaludek a mají chuť na opravdu povedenou detektivku!

Moc bych chtěla poděkovat internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete objednat na jejich stránkách.



20. listopadu 2014

RC Recenze : Hladový oheň

Originální název : Hungerelden
Série: Slabost Victorie Bergmanové #2
Autor : Erik Axl Sund
Český název : Hladový oheň
Počet stran: 360
Datum vydání ČR : 16. října 2014
Nakladatelství: Knižní klub

Pokračování švédského bestsellerového thrilleru Vraní dívka. Kriminální komisařka Jeanette Kihlbergová neustává v pátrání po tom, kdo bizarním a zároveň drastickým způsobem zabíjí přistěhovalecké chlapce. Náhle však dojde k brutální rituální vraždě úspěšného obchodníka. Mnohé okolnosti ukazují na to, že jde o pomstu. Ale za co? Psychoterapeutka Sofia Zetterlundová, která se mezitím stala Jeanettinou partnerkou, neoficiálně sestavuje profil pachatele. Zároveň se snaží najít cestu ke svému skutečnému já, které ji fascinuje i děsí. Stopy vyšetřovaných zločinů a minulosti Victorie Bergmanové vedou k elitní internátní škole, do Dánska i na mrazivý sever – šokující, nečekané rozuzlení se začíná rýsovat…
Vraní dívka ve čtenářích vyvolávala protichůdné reakce. Sama nedokážu říct, jestli se o takové knize dá říct, že se vám líbila. Zajímavá, neobvyklá a jistě i kontroverzní, ale dá se taková kniha vůbec užít? I proto jsem byla zvědavá na druhý díl a doufala jsem, že mi Hladový oheň trochu vyjasní pocity z této série...

Příběh pokračuje přesně tam, kde v minulém díle skončil. Takže pokud jste ještě neměli tu čest setkat se s Vraní dívkou, rychle to napravte! Bez informací z dílu prvního budete v Hladovém ohni úplně ztraceni. K vraždám chlapců a zmizení Johana se totiž navíc přidávají brutální vraždy, které spojuje jedno jméno - Victorie Bergmanová...

U prvního dílu jsem měla problém se začíst. Autoři vás hned na začátku vhodili do příběhu a bylo jen na vás, jak rychle se v něm naučíte plavat. Hladový oheň je v tomto jiný. Vztahy mezi postavami (i postavy samotné) už znáte, a tak je velmi jednoduché se zorientovat. I přesto není čtení v žádném případě snadné. Sexuální zneužívání dětí je tématem o kterém se tak často nemluví, přestože všichni vědí, že existuje a stále je velmi aktuální. Je to něco tak strašného, že je pro některé nemožné o něm jen slyšet, natož pak číst knihu, která je na něm postavená. Proto není tato série pro každého a je jen na vašem uvážení, jestli se do toho pustíte. Na druhou stranu, příběh je tak syrový, realistický a s pořádně hutnou atmosférou, že nejméně za povšimnutí rozhodně stojí!

"Neexistuje žádný dobrý důvod pro to, abys začínala znovu, řekl.
Vždycky si mi patřila a budeš mi patřit i nadále. Měla pocit jako by byla dvě osoby.
Jedna, co ho má ráda, a jedna, co ho nenávidí."

Příběh se do čtenáře pomaličku zavrtává a vy ani nevíte kdy nebo jak, ale najednou jste v tom až po uši. Autoři sice ubraly na brutalitě a krvi, a tak se na první pohled může zdát, že už vás nic tak strašného nečeká, ale opak je pravdou. Tím, že se příběh více zaměřil na psychologii postav dostala celá sérii úplně nový rozměr, který z knihy dělá mnohem drsnější čtení. Je to nejspíš právě to, co zapříčinilo, že na mě měl Hladový oheň mnohem větší dopad a já si od deštivého Stockholmu musela dávat občas pauzu. A to i přesto, že se jedná o velmi návykové čtení a sama sebe považuji za dost otrlého čtenáře.

V prvnímu dílu se mi příběh zdál poměrně neucelený a nesourodý. Jak děj pokračuje, a odkrývá všechna svoje zákoutí, najednou vám začne plno věcí dávat smysl a všechno se postupně spojuje. Na čtenáře tak čekají mnohá odhalení a spojitosti, které by ho při čtení prvního dílu ani ve snu nenapadly. Příběh je navíc protkán minulostí samotné Victorie a můžu říct, že tyhle části byly pro mě nejzajímavější. Autorské duo to má vše promyšlené do posledního detailu a já už teď odpočítávám dny do vydání závěrečného dílu. Dokázali něco, co se jen tak nevidí - druhý díl je pro mě mnohem lepší, než díl první.

Hodnocení
Po dočtení prvního dílu jsem nevěděla, co si o příběhu myslet a na jakou stranu čtenářské barikády se postavit. Hladový oheň to, ale úplně změnil. Dokázal mě  upoutat i šokovat, ale hlavně mě pohltil tak, že i když jsem zrovna nečetla o příběhu jsem musela přemýšlet. 
Takže pokud vás Vraní dívka tak úplně neoslnila, dejte této sérii ještě šanci, Hladový oheň vám vše vynahradí. Na druhou stranu, pokud jste fanoušky už dílu prvního, druhý díl vás jistě nezklame !


Tímto bych chtěla moc poděkovat nakladatelství Knižní klub za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete objednat na bux.cz


29. října 2014

Recenze: Vraní dívka

Originální název : Kråkflickan
Série: Slabost Viktorie Bergmanové 1
Autor : Erik Axl Sund
Český název : Vraní dívka
Počet stran: 328
Datum vydání ČR : 2014
Nakladatelství: Knižní klub

Jak velkému utrpení dokáže člověk čelit nebo vystavit jiné, než sám přestane být lidskou bytostí a změní se v netvora? Jak může zklamání ovlivnit duši, osud, život? Psychoterapeutka Sofia Zetterlundová léčí dva klienty s příznaky mnohočetné poruchy osobnosti, dětského vojáka ze Sierry Leone a ženu s hlubokými traumaty z minulosti. Nikdo jim nenaslouchá. Kromě Sofie… Komisařka Jeanette Kihlbergová vyšetřuje případ mrtvého chlapce, jehož tělo nese známky mučení. Nikdo ho nepostrádá. Kromě Jeanette… Temný severský psychothriller jen pro silné povahy.
O Vraní dívce jsem toho slyšela hodně. Slyšela o ní dokonce i moje kamarádka, která není žádný velký čtenář. Tato kniha si totiž vysloužila punc drsnosti a zvrácenosti. Své o tom vypovídá i štítek na přebalu - Jen pro silné povahy. A tak bylo jen otázkou času, kdy se na ní vrhnu i já a vyzkouším si, co všechno vydržím...

Ráda bych vám aspoň trochu přiblížila děj, ale zjistila jsem, že v případě této knížky to není vlastně vůbec jednoduché. Děj je totiž tak spletitý, že by se jakýkoliv můj pokus dal v podstatě považovat za spoiler. Proto vám tady nechám jen anotaci, která překvapivě neprozrazuje skoro nic, a tak by to podle mě vlastně mělo být.

Nebudu vám nic nalhávat, nějakou chvíli mi trvalo, než jsem se do příběhu pořádně začetla. Člověk je totiž z počátku hozen do příběhu a vůbec netuší, co se to vlastně děje. Kdo je kdo ? A jak to všechno spolu souvisí ? Nepřidalo k tomu ani to, že kapitoly nejsou číslované, ale jen pojmenované a já tak nevěděla, kde se vlastně v příběhu nacházím (něk jsem si už na to číslování navykla.) Jelikož příběh má hned několik rovin, je těžké se v něm hned zorientovat, ale ve chvíli, kdy se to zlomí a vy už tak nějak tušíte, která bije, začíná pořádně zvrácená jízda od které jsem se vůbec nemohla odtrhnout.

Jak už jsem říkala, v souvislosti s touto knihou se hodně mluvilo o brutalitě. Při čtení jsem si několikrát říkala, že už jsem asi vážně hodně otrlá, když mě to tak šokující nepřipadá. Pak to, ale přišlo. Ono totiž ani tak nejde o to, jak moc brutální jsou praktiky, ale o jejich četnosti a různorodosti. Můžu říct, že ke konci knihy už jsem ten varující štítek dokonale chápala. Takže tady máte i varování ode mně - Opravdu se do knihy nepouštějte, pokud je pro vás i Kriminálka Miami silná káva.

Téma knihy je podle mě jedno z těch aktuálnějších, které člověk neřeší dokud se na něj pořádně neupozorní. Dětská pornografie, obchod s bílým masem a domácí násilí. Takhle bych mohla pokračovat dál a dál. Je toho opravdu dost, a když se člověk zamyslí nad tím, co jsou lidské bytosti schopné si navzájem provádět, jde z toho mráz po zádech. Navíc je vše v knize podáno tak syrově, že si neumím představit člověka, kterého by to aspoň trochu nezasáhlo (všechna otrlost stranou).

Hodnocení
Je těžké knihu hodnotit. Určitě to není čtení pro každého, protože ne každý na to má žaludek. Pokud se i tak do knihy pustíte, čeká vás velmi brutální a zajímavý příběh, který se ničeho neštítí a vše vám naservíruje tak, jak to je. Kdyby nebylo toho, že jsem se skoro do poloviny nemohla pořádně začíst, nebála bych se knize dát i 4 hvězdičky. V tuto chvíli na mě doma čeká druhý díl, Hladový oheň, a já jsem zvědavá, jestli se zase ponese ve stejném duchu.





7. září 2014

RC Recenze: Zrzka se odhaluje

Originální název : The Redhead Revealed
Autor : Alice Clayton
Český název : Zrzka se odhaluje
Série :  Zrzka #2
Počet stran, Provedení : 224, pevná
Datum vydání ČR : červenec 2014
Nakladatelství: Mladá Fronta



Zrzce Grace jde všechno jako po másle. Zkouší svou vysněnou roli v muzikálu na Broadwayi a telefon jí zaplavují „žhavé“ textovky a fotky od jejího miláčka Jacka Hamiltona, kluka, na kterého si brousí zuby snad každá ženská od západu po východ. Bože, vždyť Jack je filmová hvězda a na vrchol dokáže neomylně dovést nejen Grace, ale i svou kariéru… Co na tom, že Grace žije v New Yorku a Jack v Kalifornii? Jenže idyla netrvá dlouho. Vztah na dálku je pěkná dřina, stejně jako nutnost udržet ho před neodbytnými novináři pod pokličkou. Společných víkendů, byť sebevášnivějších, je žalostně málo a Jackovy fanynky? Tak ty jsou jako utržené ze řetězu — nedají mu chvilku pokoj.Kromě toho si na Grace už dlouho dělá zálusk její dávná láska Michael, jenž jí kdysi zlomil srdce a teď ji chce získat zpátky. A když se začne proslýchat, že Jackovy city k nádherné, nohaté bývalce dosud nevyhasly, Grace zapochybuje. Dokáže jejich vzájemné pouto vyvážit nevýhody vztahu na dálku, nebo dá Grace přednost klidu a jistotě, kterou jí nabízí Michael?
I když je to pravé léto už zřejmě v nenávratnu, lehké, nekomplikované příběhy vyhledávám i jinde, než jen u bazénu - a tak jsem se dostala k Zrzce. Sice mě první díl neuchvátil tak jako Nabíječ - který má na svědomí také Alice Clayton - ale jako oddychovka na zabití času posloužil skvěle. Druhý díl jsem si nemohla nechat ujít, protože mě upřímně zajímalo, jak to bude dál s tajemnou zrzkou a sexy Briťákem...

Grace se splnil sen. Vysněná role v muzikálu, skvělý kolektiv kolem ní, život v New Yorku a hlavně skvělý a sexy přítel (i když žije v L.A.). Všechno má, ale i své mouchy a vztahy na dálku jsou pěkná fuška. Když se do toho přimíchají šílené fanynky, stará láska a plno vnitřních pochybností, je zaděláno na pořádný průšvih...


Praštěný. To je slovo, který nejlépe vystihuje celou knihu a vlastně celou sérii. Občas pro mě bylo těžké si uvědomit kolik vlastně Grace je - ve svých třiatřiceti občas konkuruje všem těm puberťačkám se kterými jsem měla v životě tu čest se seznámit (včetně mě). Ale asi jsem si na to její bláznovství už zvykla, protože tentokrát už mě to nijak nevytáčelo a já si uvědomila, že to ke Grace prostě tak nějak patří. Za to Jack mě nepřestával překvapovat svoji vyzrálostí a tím, jak dokázal stát nohama pevně na zemi. Dohromady tak tvořili skvělou dvojici, i když měli své role, pokud jde o vyzrálost, trochu prohozené. Ostatní postavy zdárně sekundují, ale nezanechají ve vás žádný větší dojem . tohle je prostě příběh Grace a George Jacka.

Od příběhu člověk dostane přesně to, co očekává - žádné přehnané zvraty a krkolomnou zápletku. A ono to překvapivě fungovalo. Našlo se pár míst, kde jsem nevěřícně kroutila hlavou a říkala si, že to už si ze mě fakt někdo musí dělat srandu, ale díky tomu, že jsem neočekávala nic světoborného a převratného jsem si knihu užila. Na zpříjemnění nudného odpoledne je knížka přímo šitá na míru. Kniha využívá hlavě humoru, který ve většině případech zastupuje právě praštěná Grace. Většinu času to fungovalo, ale nemohla jsem se ubránit pocitu, že občas autorka moc tlačí na pilu a kdyby tomu nechala trochu volnější průběh, vtipy by vyznívaly o poznání lépe.

Na co ale musím postěžovat jsou některá slovíčka. Nevím, zda je to překladem nebo má tyhle vady na kráse i originál, ale nejsem prostě schopná to nechat bez komentáře. V recenzi na první díl jsem vyhlásila Celostátní odboj proti slovu mušlička, který po přečtení druhého dílu znovu propaguji a přidávám k tomu pár nových postřehů. Na některé zvláštní, a většinou spíše úsměvné než erotické, slovní spojení jsem si už u tohoto žánru zvykla, ale nikdy mě nepřestane překvapovat, že někdo o svém pozadí přemýšlí jako o zadečku, o uchu jako o oušku a tak dále. Asi mám nějaký problém se zdrobnělinami, ale nedokážu si představit, jak si v hlavě říkám - ty džíny na mém zadečku vypadají vážně dobře. nebo Musím si ještě dát na ouška náušničky. Ale ok, čert to vem, pokusím se nad to povznést !

Hodnocení
Největším plusem knihy je její čtivost. Autorka se nesnaží čtenáře unudit nějakým zdlouhavým popisem, ale všechno krásně a rychle odsejpá. Za mě říkám, že bych klidně oželela trochu sexu - ano, vážně jsem něco takového řekla o erotickém románu - protože mi chvílemi přišlo, že toho bylo až moc. Ale celkově je kniha Zrzka se odhaluje velmi příjemnou jednohubkou, kterou bych doporučila všem, kteří nemají chuť přemýšlet, ale jen si chtějí užít ztřeštěný příběh jedné třiatřicetileté Bláznivky.



Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuji internetovému knihkupectví Knihcentrum.
Knihu si můžete objednat ZDE.


22. dubna 2014

RC Recenze: V tvojí kůži

Originální název : If I Were You
Série: Inside Out #1
Autor : Lisa Renee Jonesová
Český název : V tvojí kůži
Počet stran, Provedení : 320, vázaná
Datum vydání ČR : únor 2014
Nakladatelství: Ikar
Mladé učitelce Sáře se náhodou dostane do rukou deník jakési Rebeccy, v němž objeví lechtivé dopisy, které si majitelka deníku vyměňovala s neznámým mužem. Sára neodolá pokušení a rozhodne se číst dále…
Čím více se do deníku noří, tím více také propadá příběhu bouřlivé milostné aféry, plné divokého a drsného sexu, až už pomalu nedokáže myslet na nic jiného. Když ale deníkové záznamy zničehonic končí, Sára se rozhodne vypátrat, co se s Rebbecou stalo. Stopy jí zavedou do galerie moderního umění, kde se seznamuje s dvě přitažlivými muži. Který z nich byl milencem Rebeccy? Sára se ale sama ocitá ve víru odvážných, ale i nebezpečných vášnivých zážitků a čím dál více ochutnává ze zakázaného ovoce. Co se ale stane, pokud se jí nepodaří vymanit z role poslušné otrokyně? Vzrušující a provokativní příběh, ze kterého se vám rozbuší srdce.
Bylo nebylo, světlo světa spatřila kniha o barevném schématu šedé. Kniha to sice nebyla vůbec kvalitní, ale měla kolem sebe tak silnou magii (chápejte, marketingovou propagaci), že všem přišlo, že si ji musejí přečíst. "Šedé" to přineslo nálepku bestselleru, filmovou adaptaci a kdo ví, co všechno. A když se něco takového povedlo té nejméně zajímavé barvě, proč by se to nemohlo povést i jiným barvám ? To už se dostáváme do současnosti. Do chvíle, kdy na nás z každého koutu kouká nová erotická kniha s příslibem něčeho nového, vzrušujícího, strhujícího. A ruku na srdce, všichni víme, že se tento výrok povede dodržet tak jednomu procentu. I tak stále naivně zkoušíme nové a nové příběhy a doufáme, že ten další už bude konečně ten pravý. A já právě proto zkusila knihu V tvojí kůži...

Sara je učitelkou na střední škole a vede poměrně nezajímavý život. Tedy až do chvíle, co se jí do rukou dostanou deníky Rebeccy, které jsou plné drsného sexu ze kterého chvílemi tuhne krev v žilách. Obsah deníků Saru vzrušuje a děsí zároveň, a tak se rozhodne vypátrat, kam Rebecca zmizela. Má totiž neblahé tušení, že dovolená s bohatým přítele, jak ji všichni ustavičně říkají, nakonec nebude úplně pravdou... 

"Líbí se mu zadržovat své touhy, až se celá chvěju žárem, jenž spaluje mé tělo. Až je ze mě jen žhavá řeka vášně a současně slz. Ta převaha nade mnou se mu líbí. Líbí se mu naprostá nadvláda. Měla bych ho nenávidět. Někdy si však myslím, že ho miluju."

To hlavní, co tuto knihu odlišuje od ostatních erotických románů, je tajemno
způsobené zmizelou autorkou zmiňovaných deníků. Stejně jako Sara budete zvědaví, kdo tato žena byla, jaký vedla život a hlavně, kde teď je ? Tyto otázky samozřejmě vedly k tomu, že se kniha hned od začátku stala velmi čtivou. A fakt, že autorka s těmi opravdu erotickými pasážemi spíše šetřila, bylo také jenom ku prospěchu. Pokud jde o hlavní hrdinku, bylo pro mě milým překvapením, že se chovala poměrně racionálně (až na pár drobných kiksů), což není v tomto žánru zas až tak častý úkaz. I tak si však neodpustím pár rýpavých poznámek - opravdu jsem divná já, když po ostatních nepožaduji, aby mi během pár dní odhalili každičké temné tajemství svého života? A když to vezmu z té opačné strany - Pokud nechci, aby někdo nad mým temným tajemstvím spekuloval a ptal se na něj, nebudu snad ani zmiňovat, že něco takového mám, ne ?

Bohužel, pokud jde o mě, uvítala bych více pátrání a méně sbližování/cvrlikání. Protože teď, ve zpětném pohledu, si více uvědomuji, že se v celé knize v podstatě vůbec nic nestalo a ani nevyřešilo. Možná to byl záměr, člověk je docela zvědavý jaké budou odpovědi na jeho otázky, takže po druhém díle určitě sáhne (pokud vy ne, tak já tedy rozhodně ano !).

Hodnocení
Určitě to spadá do toho lepšího, co tento žánr nabízí. Ano, některým těm klišé se nevyhnete, ale s tím už člověk tak nějak počítá ve chvíli, kdy otevírá erotický román. Jen mě opravdu mrzí, že aspoň něco autorka neodhalila. Takhle si připadám opravdu frustrovaná, že stále nic nevím. Na druhou stranu, jak říkám, zajistila si tím to, že druhý díl určitě nenecháte bez povšimnutí. Ten by měl vyjít 1.7. a ponese název Sama sebou.


Tímto děkuji nakladatelství Knižní klub za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete objednat ZDE.