Recenze | Hádej kdo

"Jeden pokoj. Pět podezřelých. Tři hodiny na to najít vraha." - přesně tyto tři věty z obálky knihy Hádej kdo stačily na to, abych věděla, že si ji rozhodně nemůžu nechat ujít. Mám ráda podobné knihy (a vlastně i filmy), kdy se společně s hlavní postavou snažíte odhalit vraha a děj se odehrává pouze v uzavřených prostorách. Naplnil však Chris McGeorge moje počáteční nadšení?

Představte si, že se probudíte v hotelovém pokoji a vůbec netušíte, jak jste se tam dostali. Představte si, že jsou tam s vámi další čtyři lidé a podivný muž v masce vám z televizní obrazovky oznámí, že jeden z vás je vrah. A vy máte pouhé 3 hodiny na to zjistit, kdo tím vrahem je jinak všichni zemřete...

Přesně tohle se stalo známému televiznímu moderátorovi, mladé servírce, ctižádostivému právníkovi, silně pobožné herečce, studentce a uklízeči. Čas se krátí a minulost se pomalu hlásí o hlavní slovo. Kdo je muž v masce? A kdo skrývá to největší tajemství?

Jak už jsem v úvodu řekla, mám podobné příběhy ráda. Nejspíš za to může  Agatha Christie a jejích Deset malých černoušků, které jsem četla několikrát a vždycky žasla nad jejím umem budovat atmosféru a vytěžit maximum z naprostého minima. Nebudu lhát, očekávání proto byla poměrně velká a ne úplně se je povedlo naplnit. Námět knihy je povedený a dalo se z něj vytěžit mnohem víc. Bohužel Chris McGeorge se vlastně pořádně nezaměřil na žádnou z postav, ač hlavnímu hrdinovi (moderátorovi-detektivovi-alkoholikovi) dal poměrně hodně prostoru. Čekala jsem trochu hlubší vhled do nitra hrdinů, o který se autor sice chvílemi snažil, ale bohužel za mě neúspěšně. 

První polovina knihy se nese v dost pomalém tempu, postavy se začínají oťukávat a čtenář má prostor především k hádání, kdo by mohl být oním skrytým vrahem. V okamžiku, kdy se ke slovu dostávají flashbacky příběh nabírá nečekané obrátky a to správné tempo. Příběh se totiž právě díky vsuvkám z minulosti stával přeci jen něčím víc, než by se mohlo v první polovině zdát, a tak druhou polovinu prolítnete, ani nevíte jak. Největší problém jsem ale měla s hlavním hrdinou, nedalo se s ním sympatizovat a jelikož jsou tam všichni ostatní jen tak do počtu a podařile plní svou roli kulis, nebyl bohužel prostor na to oblíbit si někoho jiného. Nic to však nemění na tom, že námět knihy byl opravdu povedený a kdyby se autor zaměřil trochu více i na své postavy, mohlo být Hádej kdo opravdovou bombou. Takhle bohužel zůstává jen průměrnou detektivkou, která nenadchne, ale ani neurazí.

Sečteno podtrženo, od Hádej kdo jsem čekala mnohem víc. Přisuzuju to ale také tomu, že thrillery čtu poměrně často a jen tak něco mě už nepřekvapí. Z toho důvodu bych tento titul řadila spíš do škatulky oddychové čtení na dlouhý večer. Pokud ale nečekáte zázraky nebo se vám thrillery do ruky moc často nedostanou, zkuste to s Hádej kdo stejně jako já před lety s Agathou Christie a třeba to bude ten správný odrazový můstek v daném žánru. Námět knihy je totiž opravdu podařený a má co nabídnout! :)

Za recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství EUROMEDIA!

Knihu Hádej kdo si můžete objednat se slevou na stránkách Knižního klubu :)

Recenze | Věř mi

Tak dlouho jsem se chystala na knihu Ta přede mnou až u nás autorovi vyšla další kniha. A jelikož jeho první kniha sklízela úspěch, thrillery mám ráda, nebylo nad čím váhat a prostě se do knihy pustit!

Recenze | Sleduj mě

Sociální sítě jsou dnes součástí života většiny z nás. Prostředí ve kterém se může každý vyjádřit (ne všichni by měli :D) a naprostí cizinci spolu mohou sdílet názory, myšlenky a vlastně cokoliv, co mají na srdci. Kniha Sleduj mě se ale zaměřuje na tu stinnou stránku celé věci a já byla zvědavá, jak takový thriller, který se z větší části odehrává právě na sociální síti, bude fungovat...

RC Recenze | Loutkář

Hadrový panák se českým knižním trhem prohnal jako uragán a snad každý v mém okolí ho hned musel mít. Není se čemu divit, recenze na něj byly ve skrze pozitivní a člověk se nemohl ubránit zvědavosti. Já osobně jsem sice nesdílela to všeobecné nadšení, ale rozhodně ani nelituji, že jsem se do něj pustila. I proto jsem byla zvědavá na druhý díl - Loutkáře. A jak u mě tento druhý díl zabodoval?

RC Recenze | Šéf

Léto je jako dělané na nenáročné knihy, u kterých člověk může vypnout a jen se nechat unášet příběhem. Žánr new adult je právě na takové odreagování jako dělaný a já si čas od času ráda odskočím do jeho vod. Samozřejmě, člověk většinou nedostane nic originálního, ale to ani není něco, co bych od tohoto žánru čekala. To hlavním, co očekávám je oddych, zábava a sympatičtí hrdinové, kterým člověk může držet palce. Jelikož už jsem od Vi Keeland četla její předešlou knihu (Alfa samec) byla jsem zvědavá i na její novinku Šéf.

Dokázal ale splnit vše, co od podobných knih požaduji?

RC Recenze | Cestovatelka

Po dočtení Pasažérky jsem měla v hlavě asi tak milion otázek a jenom jsem děkovala Bohu, že jsem se do téhle dilogie pustila až ve chvíli, kdy už byl venku i druhý díl a já tak mohla v podstatě okamžitě navázat Cestovatelkou. Dostala jsem ale odpovědi na všechny své otázky?

Recenze | Pasažérka

Myslím, že málokdo nezná knihu Pasažérka. Kniha s krásnou obálku, která láká příběhem o cestování v čase - no kdo by odolal? Já se na Pasažérku chystala už od jejího vydání, ale stále nějak nebyl ten správný čas (čti: pořád se na mě hrnuly nové a nové knihy). Když už ale vyšel i ten druhý díl (jedná se pouze o dilogii), nadešla chvíle, kdy se i já pouštím do své cesty napříč všemožnými érami...

RC Recenze | Stránky světa

Na Stránky světa jsem se těšila jako malá. Už když se na knihu podíváte, máte pocit, že vás čeká něco magického. Když pak člověk zjistí, že celá kniha je o světě, kterému vévodí knihy, nemůže to žádného knihomola nechat chladným. Řeknu to narovinu, má očekávání byla obrovská. Čekala jsem něco epického, něco, co mě nenechá ani vydechnout a bohužel přesně tohle se nestalo. Vezmeme to ale hezky popořádku…

RC Recenze | Dohoda s láskou

Poslední dobou jsem si oblíbila jednoduché příběhy u kterých si můžu po náročném dni v práci pořádně odpočinout. Právě proto se mi dostala do ruky Dohoda s láskou, od které jsem neměla žádná velká očekávání a chtěla se jenom pobavit a relaxovat. Splnila nakonec kniha tento požadavek ?

RC Recenze | Vyvolená bohy - Smrtící dotyk

Knihu Vyvolená Bohy - Smrtící dotyk jsem měla ve svém hledáčku už když jsem ji objevila u zahraničních bloggerů, protože ta obálka je prostě nádherná. Nevěděla jsem o čem má vlastně příběh být, ale byla jsem rozhodnutá, že něco takového musí zdobit moji knihovnu. A když nakladatelství Fragment oznámilo vydání této knihy, už kvůli lenosti (přece jenom mateřský jazyk je mateřský jazyk, že ? :D) jsem byla jednoduše nadšená. Ale vydrželo mi tohle nadšení i po dočtení knihy ?

RC Recenze | Čtyři vteřiny rozhodnou

Originální název : Four Seconds to Lose
Série: Ten Tiny Breaths #3
Autor : K.A.Tucker
Český název : Čtyři vteřiny rozhodnou
Počet stran: 440
Datum vydání ČR : 27.červenec 2015
Nakladatelství: Baronet
Goodreads

Cain Ford zasvětil poslední léta svého života pomoci ženám, které zaměstnává ve svém striptýzovém klubu. Touží se zbavit dávného pocitu viny, ale zvolil opravdu správnou cestu, když obětoval vlastní osobní život? Charlie Rourkeová potřebuje zmizet ze světa a začít znovu, pokud nechce zemřít násilnou smrtí nebo skončit ve vězení – jenže jí přijde do cesty nečekaná překážka: láska, která ohrozí nejen ji, ale i muže, který pro ni znamená všechno. 

RC Recenze: Vášnivý svůdník

Originální název : Sweet Filthy Boy
Série: Wild Seasons #1

Autor : Christina Lauren

Český název : Vášnivý svůdník

Počet stran: 368

Datum vydání ČR : 4. února 2015

Nakladatelství: Jota

Goodreads

Románky na jednu noc by se měly prožít s někým vhodným – s někým, kdo je magicky svůdný, nebo naopak úplně politováníhodný. Rozhodně ale ne s někým, jako je on.

Po divokém víkendu ve Vegas, kde zapíjí promoci, vyděšená budoucností, která je jen únikovou variantou, udělá Mia Hollandová nejbláznivější rozhodnutí svého dosavadního života: vyrazí s Anselem Guillaumem – svým božským, nemravným úletem – na léto do Francie. Jen tak si trochu… zadivočit.

Když se ale za provokací a přetvářkou objeví první nefalšované city, dosavadní nezávazné dobrodružství se začíná rozplývat a Mia se musí rozhodnout. Patří do starého života, který opustila a který byl celý tak nějak šejdrem, nebo do toho podivného nového, který se odehrává doslova a do písmene na druhém konci světa? 

Někteří podobné knihy zatracují a pomalu se křižují, když se s nimi dostají do styku, ale já osobně je mám, v některých chvílích, opravdu ráda. Samozřejmě, na takovou četbu musíte mít tu správnou konstelaci a hlavně neočekávat zázraky. Když se, ale všechno tohle sejde, už nic nebrání, aby jste si knihu jako je Vášnivý svůdník, opravdu užily...

Mia právě ukončila vysokou školu a společně se svými dvěma kamarádkami zamířila vstříc divokému víkendu do Las Vegas. Potřebuje totiž ještě na chvilku oddálit chvíli, kdy se bude muset postavit své budoucnosti čelem a vyrovnat se s tím, že není zrovna podle jejích představ. A jak už to tak u podobných příběhů bývá, cestu jí zkříží muž, který její dosavadní plány otočí o 180 stupňů...

Za pseudonymem Christina Lauren stojí autorské duo, které si své čtenáře získalo díky sérii Božský Bastard. Já jsem první díl četla a chápu, čím všechny tak uchvátily. Proto jsem byla zvědavá na jejich druhou sérii a to, jestli si zachovají určitý nadhled a vtip, který Božský Bastard bezesporu měl. Nesmíme však zapomínat na žánr, ve kterém se pohybujeme, protože určitá klišé už jsou tak nějak samozřejmostí.

Koncepce příběhu je předem jasná a ani Vášnivý svůdník vás v tomhle nepřekvapí. Řekněme si to na rovinu, o rafinovanost příběhu tady přece vůbec nejde, podobné příběhy jsou zaměřeny na chemii mezi postavami a pořádnou dávku žhavosti. A přesně tyhle požadavky Vášnivý svůdník splňuje na jedničku. Mia i Ansel nabízejí přesně to, co čtenář žádá a je velmi příjemné, že se tentokrát nejedná o businessmana s milionovým kontem, tryskáčem a bůh ví, čím ještě. Ne, Ansel je obyčejný chlap (v určitých mezích) a přes počáteční dokonalost, má i své slabé chvilky.

Chemie mezi postavami je patrná už z prvních pár stránek a je opravdu osvěžující, že i přesto jak to na začátku vypadá všechno idylicky, střet s realitou postavy poznají velmi brzy. Dalším velkým plusem je opravdu velká čtivost. Sama jsem knihu přečetla za necelé dva dny. Autorky totiž přesně vědí, jakým směrem mají příběh vést, abyste se nezačali nudit. Samozřejmě je příběh okořenění také vtipem, který vám chvílemi opravdu vykouzlí úsměv na tváři. Trochu mi tam sice chyběla ta jiskra, která pro mě Božského bastarda povyšoval z průměru na něco víc, ale ani tak jsem se rozhodně nenudila.

Hodnocení

Příjemná oddychovka, která sice nezklame, ale ani nijak nevybočuje z průměru.

Pokud nebudete čekat strhující děj, ale hledáte příjemnou oddychovku se sympatickými postavami, Vášnivý svůdník je pro vás, jak dělaný. Navíc se příběh odehrává v Paříži takže se můžete, aspoň na stránkách knihy, přenést do tohoto romantického města a užít si naplno jeho atmosféru.

Moc bych chtěla poděkovat internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete objednat na jejich stránkách.

RC Recenze: Asylum

Originální název : Asylum

Série: Asylum #1

Autor : Madeleine Roux

Český název : Asylum
Počet stran: 304

Datum vydání ČR : 16. července 2014

Nakladatelství: Jota

Goodreads

Mezi minulostí a současností se mohou odehrávat (h)různé příběhy. Kniha plná obrazů, které jste možná již spatřili ve svých nočních můrách.

Dan Crawford tráví léto v přípravce pro nadané studenty v New Hampshire College. Starý dům, bývalý ústav pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, skrývá mnohá tajemství. Dan se svými přáteli Abby a Jordanem prozkoumávají temná zákoutí pochmurného domu, postupně je přepadají noční můry a dohánějí nevysvětlitelné události, mysteriózní zprávy a fotografie.

Brzy zjišťují, že ne náhodou všichni tři tráví prázdniny právě na tomto místě. Ústav totiž v sobě ukrývá klíč k velmi temné minulosti, která přátele spojuje. A jistá tajemství se derou na povrch.

Kniha Asylum mě zaujala, ještě předtím, než měla vyjít v českém překladu. Miluji hororové příběhy s tajemnou zápletkou, takže pro mě byla bývalá psychiatrická léčebna tím pravým lákadlem. A zjištění, že je kniha doprovázena navíc "dobovými" fotografiemi, už bylo jen pomyslnou třešničkou na dortu...

Dan se rozhodl strávit prázdniny studiem v přípravce pro nadané studenty. To však ještě netuší kolik tajemství a nebezpečí v sobě ukrývá budova ve které se škola nachází. Postupně totiž vychází najevo, že ústav pro duševně choré Brookline, nebyl tak úplně obyčejným blázincem...

Jak už jsem zmínila, na Asylum jsem se opravdu těšila. Když jsem, ale začala narážet na víceméně negativní recenze, mé nadšení postupně opadávalo. I tak jsem si řekla, že nedám na názory ostatních a sama zkusím, co mi bude Asylum schopné nabídnout. A možná právě proto jsem nebyla ani zklamaná, ale bohužel ani nijak zvlášť mile překvapená...

Velkým plusem knihy je samozřejmě prostředí. Určitě mi dáte za pravdu, že bývalý ústav pro duševně choré, je pro nějaký ten hororový příběh jako stvořený. Samo prostředí totiž příběhu může opravdu hodně přilepšit a v případě této knihy to platí dvojnásob. Tajemné praktiky, nevysvětlitelné úkazy a opuštěné kanceláře ústavu - to vše dotvářelo chvílemi opravdu stísněnou atmosféru. I tak, ale autorka nevyužila celý potenciál, který Brookline nabízel a ráda bych věřila, že si něco schovává i pro další díl.

"Šílenství je relativní. Záleží, kdo koho zamkl v jaké kleci."

 

Tím největším problémem pro mě byly postavy. Chápu, že primárně byl příběh zaměřený na tajemno a děsivost a člověk by neměl očekávat nějakou velkou psychologii postav, ale osobně si myslím, že u děsivých příběhů jsou ty postavy stejně tak důležité jako u jakéhokoliv jiného žánru. Těžko člověk může fandit někomu, kdo je nemastný a neslaný. A to byl právě případ postav této knihy. Vlastně mi bylo úplně jedno, co s nimi bude a jejich nelogické chování mě  občas opravdu přivádělo k šílenství. Od toho se odvíjely i dialogy mezi postavami, které byly tak toporné až to bilo do očí.

Další problém bych viděla ve zbytečném natahování. Tím se totiž z knihy vytrácelo napětí a člověk měl tak víc prostoru přemýšlet nad nelogičností. Abych jen nekritizovala, fotografie, kterými je kniha doplněna, krásně dotvářejí celou atmosféru a stejně tak i úžasná obálka stojí za zmínku. A i když kniha chvílemi ztrácí dech, některé okamžiky jsou krásně mrazivé.

Hodnocení
Kdyby si tak autorka trochu pohrála s postavami ! Námět knihy byl totiž velmi slibný, jen bohužel to provedení chvílemi značně pokulhávalo. Ale jako mrazivá oddechovka není kniha vůbec špatná, jen člověk nemůže očekávat děsuplné čtení, ze kterého by nezamhouřil oči. Takže pokud jste hororový fanda, raději od knihy moc nečekejte. Na druhou stranu, pokud si myslíte, že pořádně děsivý horor by na vás byl moc, Asylum je pro vás tou pravou volbou.

Za poskytnutí recenzního e-booku, bych tímto ráda poděkovala internetovému obchodu KNIHCENTRUM.cz
Knihu si můžeze objednat na jejich stránkách.

RC Recenze: Hon

Originální název : The Hunt

Série: Hon #1

Autor : Andrew Fukuda

Český název : Hon

Počet stran, Provedení : 304, paperback

Datum vydání ČR : 2014

Nakladatelství: Fragment

Goodreads

Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?
Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich!
Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk.

Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal.
Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější...

Recenzí na Hon je všude plno a já si to moc dobře uvědomuji. To nic nemění na tom, že jsem byla opravdu zvědavá, co na tuhle knihu řeknu já, protože jak to tak pozoruji, jsou lidé, kteří knihu vychvalují až do nebes a lidé, kteří by jí nemůžou přijít na jméno. No a jak nakonec kniha dopadla u mě ?

Svět už není takový, jaký ho známe. Vládu převzali ONI - lidé, kteří mají se současným člověkem pramálo společného. My jsme glupani - Oni jsou noví lidé.

Uprostřed toho všeho stojí jeden kluk - Gen.  Žije mezi nimi, chová se jako oni a to vše proto, že mu nic jiného nezbývá. Jeho život je každodenní přetvářka, hra na něco čím není. Důvod ? Kdyby zjistili, že je obyčejný glupan, bylo by hned po něm.

Všechno to snažení jde, ale vniveč ve chvíli, kdy je vyhlášen další hon na glupany a mezi lovce je vylosovaný právě Gen. A je jen otázkou času, kdy se před ostatními lovci něčím prozradí...

Od začátku knihy mi bylo jasné, že tohle bude asi trochu něco jiného, než jsem očekávala. Vlastně musím přiznat, že první polovina knihy byla naprosto skvělá. Svět, který nám přináší Andrew Fukuda je promyšlený, velmi poutavý a propracovaný do každičkého detailu. Některé věci jsou sice krapet za vlasy přitažené, ale pořád nad tím převládá můj obdiv ke světu, který nám Hon přináší. Hlavní hrdina sice není žádný velký sympaťák, ale pro účely příběhu to vlastně ani moc nevadí a já si užila fakt, že je to tak přímočaré a bez dlouhých srdceryvných myšlenek hrdiny. Pak ale nastal zlom a všechno, co do té doby čtenář zjistí a nebo si dokonce oblíbí jde do kopru...


Nejsem si jistá jestli to byla přímo polovina, nicméně, knihu si pomyslně rozděluji na předtím a potom. Předtím - kdy bylo všechno tak nějak promyšlené a zajímavé a Potom - kdy nic nedávalo smysl, nelogičnost převzala otěže a já se začala nudit. 
Když už si autor vytvoří nějaký ten fiktivní svět, měl by jeho zákonitosti dodržovat, to je snad všem celkem jasné, ne ? Proto mě vždycky nejvíc dokáže naštvat, když vidím, jak autor neví, kudy kam a plynulost příběhu se snaží nakopnout právě na tom, že nerespektuje své vlastní zákony. To byl právě případ Honu, protože jsem se nedokázala ubránit pocitu, že Fukudovi dochází dech a snaží se z té slepé uličky vybruslit, co mu síly stačí. Bohužel na úkor příběhu...

Byla jsem schopná knize odpustit, že je v podstatě spatlaninou všeho možného, dokud to fungovalo. Nelogičnost jsem schopná tolerovat, dokud mě příběh baví. Bohužel ke konci se nedělo ani jedno. Na druhou stranu, pokud se děj v příštím díle o něco víc rozjede a přibude trochu akce, věřím, že se to všechno dá ještě zachránit a Fukuda nás ještě překvapí. 

Hodnocení
Dalo se z toho vytřískat mnohem víc. To je to, co se mi pořád ozývá v hlavě, když si na Hon vzpomenu. Na druhou stranu, Předtím za to opravdu stálo a já se skvěle bavila. Tam mi Fukuda dokázal, že psát opravdu umí a že jeho cit pro detail je celkem obdivuhodný. Proto se nevzdávám a přivírám všechny oči - a teď mi Fukudo dalším dílem ukaž, že jsem se v tobě nespletla !

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.

Knihu si můžete objednat na jejich stránkách.

RC Recenze: Slza

Originální název : Teardrop

Autor : Lauren Kate

Český název : Slza

Série :  Atlantida #1

Počet stran, Provedení : 336, paperback

Datum vydání ČR : červen 2014

Nakladatelství: Yoli

Goodreads

Nikdy nesmíš plakat... 

Sedmnáctiletá Eureka od své milované matky ví, že její slzy mají sílu obnovit dávno ztracený kontinent Atlantidu. Nesmí nikdy uronit ani slzu! Při podivné nehodě její matka nečekaně umírá a Eureka pomalu ztrácí chuť do života. Potkává Andera, chlapce jehož oči jsou tyrkysové jako hlubiny oceánu, a který jí varuje před hrozícím smrtelným nebezpečím. Následně Eureka odhaluje starověký a děsivý příběh nešťastné dívky... Strhující milostná epická sága plná ničivých tajemství a temné magie... ve světě, kde vlny potopy mohou každou chvíli spláchnout všechno, co je nám drahé. První díl nové série od autorky Andělů.

Protože jsem velký milovník nádherných obálek (kdo z nás není, že ?) hned, jak jsem zmerčila Slzu jsem věděla, že si ji musím přečíst. Tenkrát jsem ani netušila o čem to má být, ale přesto už v mé hlavě padlo to důležité rozhodnutí - přečíst.

Život pro Eureku ztratil svůj smysl ten den, kdy obrovská vlna smetla z mostu auto ve kterém byla spolu se svou matkou. Přežila jen ona, ale sama by si přála, kdyby to tak nebylo.
Po nějakém čase, a jednom pokusu o sebevraždu později, to nevypadá, že by se její život obrátil k lepšímu. Nová terapeutka, nesnesitelná macecha a záhadné dědictví - přidejte k tomu ještě tajemného stalkujícího kluka, který ví evidentně víc, než je ochoten přiznat a máte začátek příběhu o bájné Atlantidě v novém kabátě...

Měla jsem vážně (ale vážně!) z této knihy strach. Nádherná obálka a k tomu ještě námět Atlantidy zní sice pro mé uši úplně nadpozemsky, ale zjištění, že je za touto knihou autorka série Andělé, mě zase maličko vrátilo zpátky na zem. Autorčina předešlá série měla plno much... a to pořádných masařek. Nesnesitelná hlavní hrdinka a přeslazený příběh byl na moje nervy zatěžkávací zkouškou a tak není divu, že jsem se další knihy, z pera této autorky, bála. Čekalo na mne, ale milé překvapení.

Dívka strnula. Byla tak ohromená, že přestala dýchat, nemohla se pohnout. Diana se k ní naklonila a vpíjela se do ní pohledem. Pak pronesla tím nejvážnějším tónem, jakým ji kdy Eureka slyšela promluvit: "Už nikdy, nikdy v životě, nebreč."

Jistě, svůj rukopis Lauren Kate nezapře a tak na nás čeká další příběh plný nehynoucí lásky, dokonalých a (především!) záhadných mužských protějšků. Tentokrát je to vše, ale zabaleno v o dost snesitelnějším balení. Ani s hlavní hrdinkou jsem neměla žádný velký problém. Je sice pravda, že jsem si ji ani nijak zvlášť neoblíbila, ale fandila jsem jí a prožívala všechna její úskalí společně s ní. Trochu mě zklamalo, že hlavní mužský hrdina je strašně plochou postavou u kterého jsem měla pocit, že kromě toho, že miluje Eureku, ničím jiným neoplývá. Snad se ještě trochu vybarví v dalších dílech, ale tak nějak už jsem si zvykla, že touto charakterovou vadou své mužské hrdiny vybavuje většina YA autorů. Za zmínku určitě stojí i další postavy - Eurečini kamarádi Cat a Brooks. Každý z nich měl v příběhu trochu jinou roli a já si oba dva oblíbila. Jsem zvědavá, co pro ně autorka v dalším díle přichystá.

Velkým plusem knihy je její čtivost. Stránky člověku ubíhají a i přesto, že se do více jak poloviny knihy nic neděje, člověku je to jedno a se zájmem čte dál. To se dostávám k druhému plusu - tajemství. Čtenář i Eureka většinu knihy tápou a i když si určitě pár věcí domyslíte, to hlavní se dozvíte až na samotném konci, kde na čtenáře čeká i trocha té akce.

Hodnocení
Kniha by se měla objevit v hledáčku všech nenapravitelných romantikům, kteří mají rádi v příbězích špetku tajemna. Knize určitě nechybí dávka originality (celá ta věc kolem Eurečíných slz je vážně skvěle vymyšlená) a na takové to nenáročné letní čtení je jako stvořena. I přes svůj počáteční strach jsem si knihu užila a druhý díl určitě neujde mé pozornosti.

Tímto bych ráda poděkovala nakladatelství YOLI za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete objednat ZDE.

RC Recenze: Hrej tajně

Originální název : Playing for Keeps

Autor : Emma Hart

Český název : Hrej tajně

Série : The Game #2

Počet stran, Provedení : 200, vázaná

Datum vydání ČR : květen 2014

Nakladatelství: Galatea

Goodreads

Aston Banks se nikdy nechtěl zaplést do vztahu s Megan Harperovou – ani té osudné noci. Od dětství ho pronásledují děsivé vzpomínky, se kterými není schopen se vypořádat. Ví, že právě ona by dokázala během chvíle prorazit ochrannou zeď, kterou kolem sebe postavil, aniž by si to uvědomil. Braden, Meganin dlouholetý přítel z dětství, nad ní drží ochrannou ruku, a ona ho rozhodně neměla v plánu zklamat tím, že si něco začne s Astonem. Když však pozná, že Aston není jen typický frajírek, jakým se zpočátku jevil, už není cesty zpět… 
Astonovo dětství bylo horší než si vůbec Megan uměla představit. Její láska je ale mnohem silnější než démoni, kteří ho dennodenně pronásledují. Ani Aston se už dál nedokáže lásce bránit, ale právě díky ní se může svým démonům postavit a porazit je. Konečně má šanci poprat se s tím, co je ukryto hluboko v jeho nitru… s tím, čemu už nikdy nechtěl čelit… s tím, čemu se tak dlouho vyhýbal. S tím vším se ale musí vypořádat tak, aniž by Braden něco zjistil… 

Uchovat jejich vztah v tajnosti nemohlo být nikdy těžší…

Ano, bez velkého mučení přiznávám, že jsem se na knihu Hrej tajně opravdu těšila. Starší bratříček této knihy - Hrej hráčem - mi dokázal vykouzlit úsměv na rtech a přinést odreagování od těch obyčejných strastí života. Jediný problém byl, že jsem si nedokázala nijak zvlášť oblíbit hlavní hrdiny. O to víc jsem se, ale těšila na druhý díl v režii Megan a Astona, kteří mě zaujali už v jedničce.
Většinou v recenzích ještě malinko nastíním děj, ale když jsem viděla tu obsáhlou anotaci, myslím že už by to k ničemu nebylo - je v ní totiž v podstatě vše. 

Jak už jsem řekla, v prvním díle mi trochu vadily hlavní postavy, Maddie ani Brandon mě nijak zvlášť neuchvátili. Abych byla trochu přesnější na vině byla spíše Maddie, ke které jsem si nebyla schopna vytvořit žádný vztah a většinu knihy mě spíš vytáčela. Megan a Aston mě zaujali přece jenom o trošku víc. Megan je snílek a romantik, který ale dokáže stát nohama pevně na zemi a o lidech kolem sebe si nedělá žádné přehnané iluze. A Aston ? To je sice chodící promiskuita, ale přece jen jsem na něm viděla o trochu víc, než na Brandonovi.

Pokud jste však byli fanoušky páru z prvního dílu, můžete se těšit na návrat Maddie, Brandona a celé party, kteří jsou průběžně v celé knize. 

Stejně jako u předešlého dílu, nic moc originálního a zvratového nečekejte. Autorka se sice snažila příběh trochu ozvláštnit stíny Astonovi minulosti, ale pravdou je, že takových příběhů už tady bylo hodně. I tak jsem se, ale nenudila a knihu zhltla během jednoho dne. Styl, kterým autorka píše, se prostě čte jako nic a stránky ubíhají jedna za druhou.

Co kdyby byla cena tak vysoká, že by ses už nikdy žádné jiné holce nepodíval do kalhotek?

Velké mínus dávám poslední čtvrtině knihy. Bylo to opravdu přehnané a přecukrované a to rovnou ze všech stran. Nic proti happy endům - to člověk u tohoto žánru tak nějak očekává - ale čeho je moc toho je moc. Přišlo mi jako by se autorka snažila, aby kniha měla aspoň těch 200 stran, a to na úkor celkovému dojmu příběhu. 

Aby zase té kritiky nebylo moc, opravdu chválím českou obálku, která je oproti té originální o 100% lepší. Originál mi totiž připadá dost laciný a vidět knihu s takovou obálku v knihkupectví, asi se jí vyhnu obloukem. Zato ta naše krásně ladí k předešlému dílu a skvěle k sobě ladí. Další věc, kterou bych měla pochválit je překlad, který patří k těm povedenějším. Byly ponechány trochu peprnější výrazy, ale zase ne přemrštěně a tak to nepůsobí uměle.

Hodnocení

Série The Game, patří k těm, které vás dokáží zabavit na jeden večer, vykouzlí vám úsměv na rtech, budete hlavním hrdinům fandit, ale nic nového vám nepřinese. A pravda je, že občas každý z nás takovou oddychovku potřebuje. Takže pokud nechcete zahlcovat mozek, ale jenom se nechat vést příběhem, který pro vás autorka připravila, Hrej tajně je tou pravou volbou.
Nebýt toho přehnaného konce a faktu, že autorka nevěděla, čím příběh vyplnit, hodnocení by bylo určitě vyšší, protože Aston a Megan byly párem, který jsem si oblíbila a podle mého měly mnohem větší potenciál, než autorka využila.

 Tímto děkuji nakladatelství Galatea za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete objednat ZDE.