Recenze | Pasažérka

Myslím, že málokdo nezná knihu Pasažérka. Kniha s krásnou obálku, která láká příběhem o cestování v čase - no kdo by odolal? Já se na Pasažérku chystala už od jejího vydání, ale stále nějak nebyl ten správný čas (čti: pořád se na mě hrnuly nové a nové knihy). Když už ale vyšel i ten druhý díl (jedná se pouze o dilogii), nadešla chvíle, kdy se i já pouštím do své cesty napříč všemožnými érami...

Etta má ve svém životě jen jedinou cestu - hru na housle. Celý její život se točí právě jen kolem houslí a tak vše ostatní muselo jít do pozadí. Jedinými osobami v jejím životě je trochu chladná matka Rose a milovaná učitelka Alice.

Vše se ale změní ve chvíli, kdy se ocitá v minulosti a pomalu přichází na to, že nic v jejím dosavadním životě nebylo tak jak se zdálo a na ní teď leží zodpovědnost ochránit něco, co do nedávna ani nevěděla, že je možné...

Téma cestování časem bude vždycky jedním z těch, které láká diváky a čtenáře. Kdo by se nechtěl aspoň na skok podívat do dávných civilizací a spatřit něco, co zná jen z knih a filmů? Vidět na vlastní oči krásu historických měst nebo dávno ztracených míst? Alexandra Bracken se navíc ve své knize zaměřila nejen na to krásné a lákavé, ale především na rozdíly. Ať už se jedná o ty ve společenském postavení žen, sociálních poměrech nebo v rasismu. O tom, že se autorka snažila o trochu svěží přístup v young adult žánru svědčí i fakt, že hlavní mužská postava je černoch z dob otrokářství. Za to, že autorka nezapomněla ani na ty stinné aspekty dějin, si rozhodně zaslouží palec nahoru!

Kniha je rozdělená do částí podle míst a let ve kterých se hrdinové zrovna nachází, navíc se ještě střídá vyprávění z pohledu Etty a piráta Nicholase. Většinou mi střídání pohledů nevadí, ale v případě Pasažérky jsem měla pocit, že to příběh neposouvá vpřed, ale spíš ho dost brzdí. Navíc to mělo za následek, že jsem si ani s jedním z hlavních hrdinů nebyla schopná vytvořit nějaký vztah. Avšak na to, jak jsem většinou zaujatá proti spíše popisným knihám, dokázala mě Alexandra Bracken přesvědčit, že některé knihy si přesně takový přístup žádají a dokáže to krásně dokreslit atmosféru celé knihy.

Pokud jde o ty mínusy, v případě Pasažérky to pro mě byla i nevyváženost mezi romantickou linií a vším ostatním. Občas mi přišlo, že celé cestování časem je upozaděno kvůli "zakázané lásce" hlavních hrdinů a knize by dost prospělo, kdyby se více zaměřila na různá místa a časy do kterých hrdinové na své cestě zavítali. 
Nevím jestli to považovat za další nedostatek (nebo se jedná jenom o moji nechápavost), ale většinou jsem se v popisování zákonitostí cestování časem, které si v knize autorka vystavěla, ztrácela a ani po dočtení nemůžu říct, že bych byla o něco moudřejší. Zas ale můžu říct, že o to víc se těším na druhý díl a snad i konečně na nějaké odpovědi (otázek mám po dočtení minimálně milion).

Nic z výše zmíněného však knize neubíralo na čtivosti, kdy mi opravdu plynula stránka za stránkou a já najednou byla na konci.

Jak je asi už z mé recenze jasné, z Pasažérky nejsem úplně odvázaná. Na druhou stranu, určitě nelituji přečtení, protože kniha má svému čtenáři rozhodně, co nabídnout a já si její čtení opravdu užila. Trochu mě jen mrzí, že autorka nevyužila celý potenciál, který její svět měl a příběh v některých situacích brzdila místo toho, aby zabrala v jeho gradaci. 

I přesto už se nemůžu dočkat, až se pustím do druhého dílu - Cestovatelky. Snad mě tentokrát autorka 100% přesvědčí, že si to vyšší hodnocení zaslouží :)