24. listopadu 2013

RC Recenze: Hunger Games: Aréna Smrti

Originální název : Hunger Games #1
Autor : Suzanne Collins
Série : Hunger Games #1

Český název : Hunger Games - Aréna smrti
Počet stran, Provedení : 328, paperback
Datum vydání ČR : 2010
Nakladatelství: Fragment
Goodreads



Vítězství znamená slávu a bohatství. Prohra znamená jistou smrt. Hunger games začínají... 

V troskách bývalé Severní Ameriky se rozkládá země Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji. Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou. Poslušnost si udržuje kláním Hunger games - zvrácenou televizní reality show, ve které každoročně jedna dívka a jeden chlapec z každého kraje nedobrovolně bojují o život. 
Šestnáctiletá Katniss chce zachránit svou sestru, která byla vylosována, a nabídne svou účast dobrovolně. Do hry o přežití se přidávají i lidskost a láska... Dokáže přežít v divočině, když se všichni snaží o to, aby nespatřila další úsvit?
Začínala jsem věřit, že jsem jedna z posledních lidí, kteří jsou stále nedotknuti touto sérií. A ač jsem si díky tomu připadala výjimečně (:D) převládla moje zvědavost a já prostě chtěla vědět, co že to všechny tak uchvátilo. Můžu říct, že teď už to chápu...

Nemá cenu moc nastiňovat děj. Ale tak, aby se neřeklo, přece jen něco o ději zmíním. Bývalá Severní Amerika, která je dnes rozdělena na dvanáct krajů, které musejí každoročně splácet svůj dluh Kapitolu v podobě dvou zástupců ze svého kraje, kteří se utkají s ostatními splátci v krvavém boji v Aréně smrti.

Hlavní hrdinkou je šestnáctiletá Katniss, která je snad největší badass, kterou jsem kdy měla tu čest poznat. Život v chudobě a neustálý boj o přežití z ní udělal pěknou drsňačku, která se člověku může zdát až chladnokrevně bezcitná. A ano i já se nechala chvilku oblbnout jejím chováním a až později si začala uvědomovat, že podpovrchem je to jen vystrašená holka, která musela dělat skoro až nemožné, aby udržela svoji rodinu při životě. A emoce by byly jenom na škodu.V podstatě skoro žádná postava není plochá a prvoplánově napsaná. To vedlo k tomu, že jsem se neustále musela zamýšlet nad jejich pohnutkami a posedlost číst dál a dál jenom vzrůstala.
Asi bych měla zmínit i Peetu. Nedokážu říct proč, ale ten kluk si mě nezískal. To není úplně přesné, fandila jsem mu, litovala ho a trpěla spolu s ním, ale jako kluk to nebyl úplně můj typ. Nejspíš jsem nějak narušená, protože mi na něm vadilo právě to, jak přehnaně hodný byl. Na druhou stranu, tím že byl naprostý opak Katniss, tvořili celkem zajímavou dvojici.


Je umění napsat příběh ve kterém figuruje jen minimum dialogů a většinu obsahu zaujímají jen myšlenky hlavní hrdinky. Přemíra popisování prostředí a emocí vede k tomu, že čtenář ztrácí pozornost a kniha se pak, ve většině případech, neskutečně táhne. Hunger games jsou ale v tomhle ohledu úplně jiné. Já si právě ty Katnissiny myšlenky zamilovala a i když mě občas vytočila, já jí měla moc ráda na to, aby mě to pořádně dokázalo naštvat. Celý příběh je do posledního písmenka promyšlený a já nenarazila na jedinou nelogičnost.



"Nikdy nezapomenete tvář člověka, který byl vaší poslední nadějí."


Několikrát jsem se musela zamyslet nad tím, zda se vůbec liším od diváků v Kapitolu, kteří lační po krvi. I mě Hladové hry fascinovaly a svého favorita, na kterého bych si vsadila, jsem si taky našla. Je pravda, že já aspoň věděla, že nejde o skutečné osoby, které násilně umírají. Ale i tak kniha krásně ukazuje, jak jsou lidé (nejen v Kapitolu) posedlí akcí, znuděni vlastními životy a nedokáží odlišit fikci od reality a uvědomit si, že i ty osoby na televizních obrazovkách jsou lidé, kteří mají své rodiny a přátele. Věřím tomu, že kdyby se podobné hry objevily v našem světě, své diváky by si jistě našly, zas tak moc se totiž od těch obyvatelů Kapitolu nelišíme. V podstatě jde o hodně tvrdší formu reality show a všichni víme, jak ty dokážou být oblíbené.



Knížka je nabitá emocemi - ač hlavní hrdinka občas postrádá i ty nezákladnější - není to ale jen útok na čtenářovi city a cíl vyždímat je z něj do poslední kapky. Nic nepůsobí samoúčelně. Je to hlavně syrovost, kterou Katniss svůj svět popisuje, která vás zamrazí. Krutost samotných her nevyjímaje.

Hodně jsem se kvůli příběhu musela zamýšlet. Jak by člověk reagoval v situaci do které byly postavy vhozeny ? Dokázali byste se oprostit od morálních zásad a bojovat o přežití ? Já sama nevím, co bych dělala. Chvilkama jsem si říkala, že bych možná celé své utrpení skoncovala sama, pak se zas ve mě ozval prvotní instinkt přežít a já vím, že bych bojovala. Všechno by bylo o poznání jednodušší kdyby s vámi v aréně byli jen nepřátelé a ne i naprosto nevinné a vystrašené děti.

Hodnocení
Víc jsem se u hodnocení snad nezapotila. Mám pocit, že pro mě to za úplný počet nebylo, ale nedokážu úplně pojmenovat proč. Kniha mě uchvátila a to že jsem kvůli ní dokonce na později odložila třetí díl Legendy, mluví samo za sebe. Tak v čem mám problém ? Nevím. Možná proto, že finále knihy jsem čekala trochu víc strhující. Celý konec mi přišel jako by byl jen v mlžném oparu a předešlé napětí se někam vytratilo. Ale myslím, že to bylo způsobené tím, že jsem stejně jako hlavní hrdinka byla stále lehce otupělá z předešlých událostí. I tak knihu řádím k nejlepším příběhům posledních let a na další díl se hned po dopsání téhle recenze natěšeně vrhám.


 Za poskytnutí recenzního výtisku tímto děkuji nakladatelství Fragment.


Knihu si můžete objednat na jejich stránkách.








Žádné komentáře:

Okomentovat

Všem děkuji za komentář - vždycky moc potěší ! :)