Recenze: Ostré předměty

Originální název : Sharp Objects

Autor : Gillian Flynn

Český název : Ostré předměty

Počet stran, Provedení : 272, vázaná

Datum vydání ČR : duben 2013

Vydavatelství : Knižní klub

Anotace:

Stěží si představit hrůznější zločin než uškrcení malé holčičky. Zapomenuté missourijské maloměsto Wind Gap se ještě nevzpamatovalo z jedné brutální vraždy, a už je tu další, stejně strašná a nepochopitelná. Proč nevinné dívky? A proč jim vrah vytrhal skoro všechny zuby?

Pro mladou chicagskou reportérku Camille Preakerovou, která ve Wind Gap vyrůstala, je takový případ vítaným sólokaprem. Jenže to, co se zprvu zdálo jako kariérní příležitost, získá nakonec mnohem osudovější a tragičtější podobu. Ukáže se, že posedlost jde v tomto příběhu až na krev. A to do slova a do písmene.

Kontroverzní, znepokojivý psychothriller Gillian Flynnové stojí na počátku autorčiny úspěšné spisovatelské kariéry: její knihy od té doby neopouštějí žebříčky bestsellerů – ani hlavy čtenářů.

Své o tom ví i Stephen King: „Přistihl jsem se, že se děsím přečíst posledních třicet stran, ale nedokážu je přestat obracet. Pak, když světla zhasla, vězel ten příběh stále v mé hlavě, svinutý a syčící jako had ve své skrýši.“ 

O Gillian Flynn jsem se víc začala zajímat až po vydání knihy Zmizelá. O Ostrých předmětech už jsem sice slyšela dřív, ale znáte to - knih, které si chci přečíst je hodně a já je prostě všechny v hlavě neudržím. Nicméně když v ČR vycházela již zmíněná Zmizelá řekla jsem si, že než se do ní pustím dám šanci Ostrým předmětům...

Camille je novinářkou v chicagských malých novinách, která se zuby nehty drží toho, aby zapomněla na své rodné město a při nejlepším už se tam nikdy nevrátila. Jenže co osud nechtěl, ve Wind Gap je zavražděna už druhá holčička a na tento článek je přidělena právě Camille. A tak se chtě nechtě musí vrátit zpátky do zapadlého městečka a čelit nejen svým problémům. Wind Gap se sice na první pohled může zdát jako neškodné ospalé město, ale opak je pravdou...

Ufff, tak tohle byla jízda. Čekala jsem hodně, ale nad tím, co jsem dostala jsem nestačila zírat. Příběh začíná pozvolně a autorka nás krůček po krůčku seznamuje jak s hlavní hrdinkou tak i historií jejího života ve Wind Gap. Nedá se říct, že by někde nastal zlom a příběh se najednou rozjel. Je zde pomalé gradování a pomalu se přitvrzuje - doslova.

"Ale když občas lidem dovolíš, aby ti něco udělali, vlastně to děláš ty jim."

Wind Gap je opravdu divné město. Ani jeden z jeho obyvatel mi nepřišel normální nebo příčetný. Jako kdyby město existovalo na nějakém alternativním místě, které má svá vlastní pravidla a nikoho tam nic moc nepřekvapí.

Když už je řeč o příčetných lidech ani hlavní hrdinka by se do této skupiny nemohla řadit. Gillian Flynn krásně vykreslila zákoutí její mysli a já jsem občas jenom zírala.

"Já se totiž řežu, víte. Také stříhám, krájím, sekám, bodám."

Celou knihu jsme na stopě vrahovi a přesto jsem občas byla tak konsternovaná jinými věcmi, že jsem zapomněla, proč tam vlastně Camille přijela. Nepovažovala bych to za mínus, ale spíš za velké plus. Psychologii postav totiž bylo dáno více prostoru, než čemukoli jinému. 

Díky tomu, jak tam byli všichni něčím ujetý, mi připadala jakákoliv aspoň lehce normální postava divná a nepatřičná. Můj mozek se prostě přizpůsobil příběhu a mě pomalu, stejně jako obyvatelům Wind Gap, už nic nepřipadalo divné. Násilí, sex a pomluvy je totiž denním chlebem celého města.

Několikrát se celý příběh zamotá a tak si pomalu uvědomujete, že si nemůžete být ničím jistí. Pár tipů na vraha jsem v průběhu knihy měla, ale autorka vždy příběh nasměrovala jinam a já tak ke konci už ani nehádala a jen jsem rychle hltala každičké slovo. Ono už mi ve finále ani moc o toho vraha nešlo, ale spíš jsem se nad postavami a nad celým příběhem neustále zamýšlela.

Tohle totiž není jen thriller o chytání pošahaného vraha, ale je to sonda do lidské mysli a různých jejích zvráceností.

Hodnocení

Vlastně ani nevím, co nakonec říct. I po dočtení jsem měla příběh stále v hlavě a až po dvou dnech jsem byla schopná napsat tuhle recenzi. Je to totiž kniha, kterou je dobré nechat si uležet a znova se nad ní zamyslet s trochou odstupu.

Je to zvrácená kniha, plná zvrácených postav se zvrácenými choutkami. Autorka ví, jak vytvořit zajímavé (i když divné) postavy, které jsou propracované až do morku kostí.

Pokud jste trochu citlivější povaha, raději se této knize vyhněte. Ale jestli si troufnete nahlédnout do života pár dost divných lidí, vřele vám Ostré předměty doporučuji.

Nakonec bych jen upozornila, že kniha je pro starší čtenáře kvůli sexu a brutalitě.