RC Recenze | Příliš mnoho Kateřin

Originální název : An Abundance of Katherines
Série: -
Autor : John Green
Český název : Příliš mnoho Kateřin
Počet stran: 240
Datum vydání ČR : červen 2015
Nakladatelství: YOLI
Goodreads

Když jste zázračné dítě, otvírá se před vámi zázračná budoucnost. Nebo ne? Colin Singleton právě maturoval, dostal kopačky od své devatenácté Kateřiny a má pocit, že jeho život skončil. Ještě že je tu jeho kamarád Hassan, který prostě žádné utápění v sebelítosti nepřipouští. Než se Colin stačí vzpamatovat, ocitne se na cestě bez cíle – a ta skončí v ospalé venkovské díře, vyznačující se jen dvěma pozoruhodnostmi: hrobem rakousko-uherského arcivévody a dívkou Lindsey. Její zásluhou Colin začne pomalu chápat, že není nutné být mladistvým géniem, abyste změnili svět...

John Green - autor, který se v posledních letech skloňuje snad ve všech pádech a o své věrné fanoušky rozhodně nemá nouzi. Mně osobně se nějakým zázrakem podařilo celý tenhle boom okolo "Greenovek" prospat a tak jsem snad jeden z posledních lidí na této planetě, který nečetl (a ani neviděl) Hvězdy nám nepřály. Před nějakou dobou jsem si říkala, že to přece jen s tímhle hvězdným  autorem zkusím a do ruky se mi dostalo Hledání Aljašky. Je to už asi půl roku a já stále netuším, jestli jsem z knihy byla nadšená nebo zklamaná. Pak ale přišly Kateřiny, které mne okouzlily svou obálkou a malou ukázkou na YOLI narozeninách a bylo jasné, že i když je jich prý příliš, já jich ve svém životě potřebuji ještě víc...

Colin je zázračné dítě. Pozor, ne génius ! K tomu, aby se z vás stal génius potřebujete totiž mnohem víc, než jen ty správné předpoklady. Chce to nápad, objev - to něco, co vás zapíše do dějin a budete něco znamenat. Bohužel, právě tohle Colin postrádá a ničemu nepomáhá, že se s ním už zase rozešla Kateřina, v pořadí už devatenáctá. Díky tomu, ale nadešel ten správný čas opustit pohodlí domova a společně s kamarádem se vydat na cestu do neznáma...

Jak jsem na tom s Johnem Greenem jsem se vám snažila přiblížit už v úvodu. Není proto žádný šok, že jsem od knihy v podstatě zas tak moc nečekala. Překvapení na mě čekalo už na prvních stránkách, kdy jsem zjišťovala, že skoro zapomínám vystupovat z tramvají a poutám na sebe nechtěnou pozornost neustálým chichotáním. Po Aljašce jsem byla připravená na další hořkosladký příběh a najednou jsem se dostala do světa plného vtipu a bláznivě sympatických postav. Za zmínku rozhodně stojí skvělý Hassan, který perlil snad na každé stránce.

"Hele," začal Hassan, "tohle je teprve devátý školní den v celým mým životě, ale přitom jsem už stačil pochopit, co člověk říct může a co ne. A rozhodně nemůžeš říkat nic o vlastním svěrači."

"To je součást oka," bránil se Colin. "Byl to vtip."

"Prosím tě, člověče. Musíš znát publikum. Na oftalmologickým kongresu by se všichni váleli smíchy. Při matice budou leda uvažovat, jak se ti mohla řasa dostat tam."

Možná to bylo sluníčkem a tou správnou letní atmosférou, která mi požitek z knížky mnohonásobně umocňovala. Faktem, ale zůstává, že jsem ten přiblblý úsměv skoro celou knížku nedostala z obličeje. Kouzlo knihy totiž tkví v tom, jak se z naprosto jednoduchého příběhu dokáže vyklubat příběh, ve kterém se bezpochyby dokážete najít. Je jedno jestli jste jako Colin právě dostali kopačky (snad ne od 19. jedince stejného jména), přemýšlíte nad svou budoucností nebo řešíte přátelství či začátek nové lásky. Green se dokáže s lehkostí - a v případě Kateřin i notnou dávkou humoru - dotknout bolavých témat, která už alespoň jednou řešil každý z nás.

"Knihy jsou experti na kopačky:

Odložíš je a ony na tebe počkají celou věčnost; věnuj jim pozornost a ony ti vždycky lásku oplatí."

Celou knihu čtenáře provází poznámky pod čarou a já jsem postupem času zjišťovala, že se strašně těším na další číslo, které mě zavede k nějakému zajímavému nebo vtipnému faktu. A ač sama sebe považuji za matematického analfabeta (Němci pro to určitě mají nějaké speciální slovo), bavil mě i Colinův Teorém plný grafů. Sečteno podtrženo, Příliš mnoho Kateřin se mi trefilo do nálady a já si užila každičkou část knihy. Samozřejmě to má hodně co dělat i s tím, že mám obrovskou slabost pro geniální mimoně sheldonovského typu :)

Hodnocení
Touto knihou u mě John Green zabodoval na plné čáře. Je sice pravda, že zápletka nepřináší nic, co už by tady, v různých variantách, milionkrát nebylo, ale upřímně ? Mě je to jedno. Bavila jsem se od začátku do konce a to je pro mě to hlavní. Mezi oddechovými knížkami je pro mě Příliš mnoho Kateřin proto jasnou volbou a vám ji můžu jenom doporučit. Takže pokud hledáte nějaké inteligentní a oddechové čtení, určitě by vám tato knížka neměla ujít.
PS: Ta obálka je úžasná !

Tímto bych ráda poděkovala nakladatelství YOLI za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete objednat ZDE.