Recenze: Vstříc temnotě, Lovkyně snů #2

Originální název : Fade

Autor : Lisa McMann

Série : Dream Catcher

Český název : Vstříc temnotě (Lovkyně snů 2)

Počet stran, Provedení : 256, brožovaná

Datum vydání ČR : 2012

Nakladatelství : Fragment

Anotace:

Některé noční můry nekončí… Zvlášť když se nechtěně dostáváte do snů druhých…

Jmenuju se Janie. Je mi teprve sedmnáct, ale skutečnost pro mě začíná být horší než sny.Na Fieldridgeské střední škole se dějí znepokojivé věci. Přesto nikdo nechce promluvit a ani vyšetřování nikam nevede. Co je však ještě horší, začínám odhalovat pravdu o sobě a o svých schopnostech - a ta je pochmurná. Vážně, krutě pochmurná…

V podstatě hned po prvním dílu jsem se vrhla na druhý. Hodně jsem se toho bála, protože ruku na srdce, druhý díly jsou ve většině případů zklamáním. Tohle naštěstí nebyl tenhle případ...

Postavy

Janie mám vážně ráda. Je to silná holka, která si i přes všechno, co se jí děje zachovává chladnou hlavu 

(dobře, občas si zachovává chladnou hlavu). Je cílevědomá a o svém "prokletí" se snaží zjistit, co to jen jde a nějak se s tím vyrovnat. Jediná světlá stránka jejího života je Cabel. A pokud jsem Cabela měla v prvním díle ráda, ve druhém jsem si ho zamilovala. Janie i Cabel mají své vnitřní démony se kterými se společně snaží vyrovnat. A to je občas vážně těžký.

Postavu, kterou jsem si v tomhle díle oblíbila je kapitánka Kominská. Je to správná ženská a pro Janie i Cabela zastupuje roli matky, kterou ani jeden z nich ve svém životě pořádně neměl.

Zápletka

Janie a Cabel mají nový úkol - zjistit jestli je pravda, že na Fieldridgeské střední se mezi učiteli skrývá sexuální delikvent. A musím říct, že v několika chvílích mi z celé téhle věci bylo vážně špatně. Autorka se s tím nijak nemazlí a v několika chvílích nám dá poměrně syrový pohled na celou věc. A i když nejde o žádně šokující odhalení, já jsem na konci ani nedutala a jenom znechuceně otáčela stránky. Kromě téhle hlavní dějové linie se ještě Janie snaží zjistit ze zápisků paní Stubinové, co vlastně obnáší být Lovkyní snů. A ani to není žádný med.

Styl

Od prvního dílu se toho moc nezměnilo. Stále je kniha psaná úsečnými a krátkými větami. V tomhle díle už jsem to vůbec neřešila a hned jsem se do příběhu ponořila.

Hodnocení

Upřímně jsem ke konci už byla v depresi a Janie mi bylo strašně líto. I tak jsem si knihu užila a závěrečný třetí díl už mám připravený a hned se do něj pouštím.