Recenze: Divergence

Originální název : Divergent

Autor : Veronica Roth

Série : Divergence #1

Český název : Divergence

Počet stran, Provedení : 344, vázaná

Datum vydání ČR : 21.5. 2012

Nakladatelství: CooBoo

Goodreads

Chicago, budoucnost. Obyvatelé města, které obklopuje jen močál a obepíná ostnatý drát, jsou rozděleni do pěti frakcí. Beatrice je čerstvých šestnáct a přišel čas vybrat, do které frakce chce patřit, které ctnosti se chce na celý život odevzdat. 

Překvapivé rozhodnutí jí do cesty přivede osudového kluka – úchvatného, ale taky trochu nesnesitelného. Beatrice zjišťuje, že ve společnosti, která se jeví tak dokonalá, vzrůstá napětí a hrozící nebezpečí lze zažehnat jen jedním způsobem, který ji ale možná zničí.

Dobrou knihu poznáte i podle toho, že jí můžete číst po sté a stejně si ji užijete. Už víte jak to dopadne, žádné překvapení vás nečeká a přesto hltáte každou stránku. A přesně tohle zažívám s Divergencí...

Příběh budoucího Chicaga, kde se obyvatelé rozdělili do pěti frakcí uchvátil většinu čtenářů a vydělal si tím i filmovou podobu (premiéra by měla být příští rok). Nevím, jestli je potřeba knihu nějak více představovat. Myslím, že už existuje jen hrstka lidí, kteří by o Divergenci v životě neslyšeli.

U mě už je to přes rok, co jsem se touto knihou taky nechala strhnout. 

V té době měl druhý díl teprve vyjít a já se při čekání na něj nechala rozptýlit dalšíma x knihama a druhý díl této série jsem odkládala a odkládala. Došlo to až do fáze, kdy jsem věděla, že si některé věci z prvního dílu musím oživit, abych si ten druhý díl vůbec dokázala užít. No a tak jsem po více než roce znovu otevřela Divergenci a nechala se unést příběhem Tris...

Pamatuji si, že mě napoprvé Tris rozčilovala. Některé její úvahy jsem nechápala a nebýt skvělého Čtyřky, nevím nevím, zda bych jí vydýchala. Tentokrát už jsem na ní byla připravená a překvapilo mě, jak dobře jí snáším. Ale jo, chvilkama mě štvala, to popírat nebudu, ale nevím jak bych se na jejím místě zachovala já. I když mě nepochybně ze všech frakcí nejvíc láká právě Neohroženost, nedokážu odhadnout, zda bych měla žaludek na některé její tvrdé praktiky. Nejspíš bych nepřežila první část výcviku, protože bych se nedokázala smířit s krutostí, která v této frakci panuje. Na druhou stranu je také možné, že by mě ten neustálý boj o přežití nakonec změnil, stejně jako Tris, na chladnokrevného člověka. Protože si nebudeme nic nalhávat, z Odevzdané dívky se v některých chvílích stala spíš pěkně krutá drsňačka.

"Každá frakce podněcuje své členy, aby určitým způsobem mysleli a jednali. A většině lidí to vyhovuje. Většina s tím nemá problém. Najdou si nějaký vzorec myšlení, kterým se budou řídit, a u toho už zůstanou."

Myslím, že velkým plusem knihy je hlavně její čtivost. V podstatě se pořád něco děje a vy s napětím očekáváte, co na hlavní hrdinku v jejím výcviku ještě čeká a co to vlastně znamená být divergentní.

Nápad se mi líbil a já nepopírám, že mě kniha bavila, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jsem některé věci asi pořádně nepochopila. Například už zmíněná divergence je pro mě stále jednou velkou neznámou (žádný div, ani na přednáškách z matiky divergenci nechápu :D), což jasně dokazuje, že k Sečtělým bych se vážně nehodila.

Příběh nepostrádá pořádnou dávku akce a já se několikrát přistihla při tom, že bych si to s Tris na chvilku ráda vyměnila. A to už vůbec nemluvím o té romantické části. Čtyřka je už od prvního čtení této knihy mojí velkou láskou a já ten jeho ledový klid miluju. Jelikož je většinu knihy panem Tajemným, čtenáře to k němu prostě láká a za každou cenu se o něm chce dozvědět víc.

Autorka předvedla, že má úžasnou fantazii a například celá krajina strachu mě neskutečně fascinovala. Musela jsem pořád přemýšlet, čemu bych asi tak v simulaci čelila já. Také mě kniha stále pobízela, abych přemýšlela nad tím, co je to vlastně ta Neohroženost. Je to skok z jedoucího vlaku ? Boj na život a na smrt jen tak z dlouhé chvíle ? Nebo je tou jedinou neohrožeností riskovat svůj život pro něco, co za to opravdu stojí ?

Hodnocení
Chvilku jsem si pohrávala s možností dát knize jen čtyři hvězdičky, protože mám stále pocit, že mi tam něco chybí. Ale pak jsem si uvědomila, že i tenhle fakt zastínilo to, že jsem si knihu dokázala naplno užít i při druhém čtení. Takže nakonec dávám knize plný počet a to i přesto, že jsem si vědoma všech těch nedokonalostí, které v ní jsou. 
Na závěr bych snad už jenom řekla, že i já se nechala zlákat online testem do jaké frakce bych se hodila a vyšla mi Neohroženost. Nevím, co to ze mě dělá za člověka, ale je pravda že z nabízených možností se ke mě asi hodí nejvíc :D

Knihu si můžete objednat na stránkách internetového obchodu Arara.cz