21. listopadu 2013

Recenze : Osud




Originální název : Destined

Autor : Aprilynne Pike
Série : Křídla #4
Český název : Osud
Počet stran, Provedení : 312, vázaná
Datum vydání ČR : 2013
Vydavatelství : Fortuna Teen


Ve třech svazcích (Křídla, Kouzlení, Iluze) jsme sledovali dramatické osudy neobyčejné dívky Laurel. Víla, která vyrostla a dospěla ve světě lidí a našla zde skutečného přítele, nemůže zpřetrhat svazky s rodným Avalonem – zvlášť když vílí říši hrozí smrtelné nebezpečí. 

Laurel a Tamani jsou připraveni postavit se na odpor silám zla a Avalon ubránit. Naštěstí v tom nejsou sami, na pomoc jim přichází David a další věrní přátelé. Jejich odvaha sehraje v boji významnou roli. Podaří se Laurel a jejím přátelům zachránit Avalon? Komu dá Laurel nakonec přednost – Davidovi, nebo Tamanimu? Závěrečný díl série přináší dramatické rozuzlení celého příběhu.





Závěreřčný díl série jménem Křídla. 

Myslím, že ve čtvrtém díle již nemusím zmiňovat hlavní postavy a jejich charakteristiku. Všichni zůstávají při starém. 

Poslední díl se odehrává převážně v Avalonu, kde propukne velká bitva o nadvládu nad touto magickou zemí, která byla doposud bezpečně skryta před zraky všech nežádoucích bytostí. Nicméně všechno se změní ve chvíli, kdy Tamani odkryje poslední tajemství a boj může začít. 

Musím se přiznat, že tenhle díl mě hrozně moc překvapil. V předchozích dílech se toho moc neodehrálo, postavy se plácaly pořád dokola v nějakých problémech, které ale byly většinou emocionálního původu, než že by se řešil problém s troly. Upřímně opravdu jsem očekávala, že ve čtvrtém díle sice přijde nějaký větší problém, ale že bude vyřešen tak rychle jako vždycky, ale to jsem se hodně spletla. 

Čtvrtý díl byl opravdu hodně akční. Několikrát jsem měla slzu na krajíčku a hlavně často jsem byla strnulá z hrůzně popsaného zážitku, ze kterého mi přebíhal mráz po zádech. Vlastně by se moje stavy daly popsat jako, nevěřila vlastním očím. 

Přišlo mi, jak kdyby autorka prošla nějakým vývojem a více méně se rozhodla udělat z knihy pro děti, alespoň něco trošku dospělého, nebo minimálně krvavého a tím pádem už by tento díl neměl patřit dětem do rukou. Takže nejspíš budu muset napsat na Prosek do knihovny a požádat tamní knihovnice, aby přehodnotily situaci a přeřadily Osud do jiného oddělení, jelikož je tady dost velká pravděpodobnost, že tato kniha je schopna ovlivnit naši dětskou populaci. A to přece nechceme, protože co? Děti jsou naše budoucnost! :D

Vůbec si neuvědomuji, že bych se vůbec nudila. Neustále se něco dělo, až mi občas připadalo, že tohle za pár hodin nemůžou vůbec stihnout, ale opak se stal pravdou. Samozřejmě jak to v béčkových knihách či filmech bývá a ano, celé je to hodně béčkové, tak zvládnout se dá všechno a vždycky včas, jde tedy o nervy a všechno visí na vlásku, ale bez těchto okolností by to stejně nebylo ono. 

A ráda bych vás varovala před koncem, protože to jak to celé dopadne je Capitan Obvious, ale konec jako konec? Aha, myslela jsem že budu brečet. Musím říct, že kdyby tam nebyl epilog, vůbec bych se nezlobila. Protože něco tak vlastně hrozně ponurého a smutného, i když je všechno skvělý a dopadne to, jak to dopadnout má, né všichni jsou šťastní. Na světě to tak bývá, ale v sluníčkový knížce to má být jinak! 

Jelikož nechci spoilerovat, nejspíš budu muset po rychlém shrnutí tuto recenzi ukončit, protože mám hroznou chuť všechno prozradit, ale to by pak nebylo ono. 

Poslední zmínkou, co bych ráda vypustila do světa je to, že mě i mile překvapilo, že ne všechno co se jeví jako správné a ideální, vždycky správné je a to se ukázalo i tady, kde bych to absolutně nečekala. 




2 komentáře:

  1. Ten epilog mě teda taky naštval. Vždy jsem sice byla na straně Tamaniho ale stejně.. to bylo pěkně hnusný! :D

    OdpovědětVymazat
  2. Já naprosto souhlasím! Mě to úplně vykolejilo.. protože tohle člověk prostě nečeká, že by něco takového mohlo přijít a najednou, je to tam.. :D

    OdpovědětVymazat

Všem děkuji za komentář - vždycky moc potěší ! :)