15. dubna 2015

Abeceda knihomola #3


Tento projekt pochází od  Marky a Kristý, pro více informací můžete navštívit jejich blogy :)

Tak tohle už je vážně ostuda ! Takže se veřejně kaju a slibuju, že tohle obrovské zpoždění, co nejdříve dohoním :)

C is for...

Citové pouto

Mám citovou vazbu snad ke každé knížce, která mi kdy prošla pod rukou. Ať už jde o tu negativní, kdy mě jenom vzpomínka na ní dokáže rozčílit, tak i tu pozitivní, kdy si vzpomenu na všechny ty chvíle, které jsem s knihou prožila. Knihy jsou takovou mou kronikou, připomínají mi v jaké životní fázi jsem se zrovna nacházela, jakou jsem měla náladu nebo kde jsem ji četla. Například dodnes vzpomínám na Černý dům od Kinga, který jsem četla na jedné opravdu nevydařené dovolené v Turecku (byla strašná kosa!), už vám asi neřeknu o co tam úplně šlo, ale dodnes si vzpomínám, jak mi kniha zpřijemňovala chvíle strávené na pokoji. I když už příběh dávno v mé mysli vybledl, ty pocity si pořád pamatuju. I proto se nerada knih zbavuji, protože i když je to třeba Stmívání, ráda si vzpomenu, jak mi bylo nějakých sedmnáct a tuhle sérii jsem milovala. Dnes asi můžu s čistým svědomím říct, že k některým z těchto knih bych se už nikdy nevrátila, ale ráda si s nima občas zavzpomínám :)

Čekání

Je jedno jestli se jedná o čekání na další díl mé oblíbené série nebo jen netrpělivé vyhlížení pošťačky s mým vytouženým balíkem. Čekání mě i jako knihomola provází na každém kroku. Dohnalo mě ke čtení v angličtině, protože představa, že se dalšího dílu v překladu dočkám až za rok je naprosto nemyslitelná ! Jsem člověk, který prostě hrozně špatně nese, když musí na něco čekat a to způsobilo, že chodím všude pozdě (všem svým přátelům se tímto omlouvám !). Čekání má samozřejmě i ty pozitivní dopady, ať už zmíněné čtení v angličtině, nebo také to, že čtu v jakékoliv chvíli, kdy někde na něco nebo někoho musím náhodou čekat (stále existují jedinci, kteří chodí ještě později, než já). Čtu na zastávkách, v kavárnách, v restauracích, prostě kdekoliv, kde to jen trochu jde. Mám pak vždycky pocit, že jsem ten, jinak dost ztracený, čas nějak konstruktivně využila. Problém nastává až ve chvíli, kdy dotyčná osoba konečně dorazí a já zjišťuju, že bych uvítala, kdyby se ještě na chvilku zdržela a já stihla dočíst kapitolu :D

Čas

Je jedno kolik toho mám na práci, stejně je ho pořád tak zatraceně málo ! Obdivuji všechny, kdo si ho dokáží pořádně naplánovat a rozvrhnout, protože já sama jsem strašný chaotik. Za skoro dvacet čtyři let jsem se stále nenaučila plánovat dopředu a každý den na to pak doplácím. Pravda je, že na druhou stranu, lépe se mi pracuje pod tlakem (ne, že by mi zbývalo něco jiného :D) a tak už jsem si na to nějak zvykla a většinu svých snah o nápravu jsem už dávno vzdala. Dost se to podepisuje i na blogu a upřímně, to mě štve asi nejvíc. Právě kvůli blogu se snažím, lépe si čas rozvrhnout (říká člověk, co už má s tímhle projektem tří týdenní zpoždění :D) ale stále jsem se nenaučila psát si do zásoby. Když mám, co říct, chci to říct hned teď ! To samozřejmě souvisí i s předešlým bodem a moji nechuti k čekání. Dost často se mě lidi ptají, kdy stíhám číst, když pořád nemám čas. Odpověď je jednoduchá a obsažená v bodu o čekání :D Čtu prostě kdekoliv ! Kdo tvrdí, že nemá vůbec čas číst, tak se jen vymlouvá, protože místo čučení na facebook v mobilu si může otevřít knížku ! Takže, přestaňte svoje nečtení házet na čas, ten za to nemůže. Na vině je jenom špatné využívání nudných chvil, kterých je v životě každého z nás opravdu dost :)




10 komentářů:

  1. To je náhodička, dneska jsem luštila křížovku a v ní se objevil King. :D
    Taky se snažím číst, kde to jde - v hodinách, ve vlaku, přičemž kašlu na školu..., no, prostě kdekoliv. Ale vždycky na mě začne někdo mluvit a mně je pak blbé být zaražená v knize a dotyčného ignorovat. Když nemám čas, tak prostě nemám čas na všechno, ne jen na čtení.
    Je sice pěkné, že píšeš, že se lidi vymlouvají, ale co mají dělat ti, kteří chodí do práce, popř. na brigády nebo do hudebky a navštěvují různé kroužky? Navíc facebook je nutnost, žádné špatné využívání nudných chvil. Tam sleduju blogy a různé knižní novinky. Bez toho bych si nezapamatovala desítky blogů, které se snažím pravidelně sledovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám školu dost často od 8 do 6 do večera, 50 km od svého bydliště a k tomu ještě chodím do práce a samozřejmě žiju i nějak společensky :D Takže věř mi, chápu to. Ale kolik je člověk schopen přečíst i v blbém MHD nebo při čekání svůj spoj, je strašně moc. Neříkám, že člověk může přečíst milion knížek týdně, ale chvilka na čtení se dá najít, pokud člověk chce. Ani FB neodsuzuju :D Sama tam trávím dost času, ale dost často je to jenom bezmyšlenkovité projíždění, které celkově člověku moc nepřinese :D Taky se mi stane, že nějakou dobu nečtu, ale většinou to není o tom, že bych si ani tu malou chvilku nenašla, ale proto, že jsem unavená a nechce se mi, což stále není o času :D

      Vymazat
  2. Citové pouto, čekání i čas... Všechno souhlasí! Jak ty to děláš, že se mi vždycky trefíš do myšlenek? Asi jsem moc mainstream :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nebo jsem moc mainstream já :D :D

      Vymazat
  3. S tou Citovou vazbou (a vlastně i se vším ostatním) jsi to vystihla :) Taky u některých kníže už nevím, o čem přesně byly, ale pamatuji si kde jsem je četla a jaký pocit ve mě zanechaly :)
    Hehe :D Taky mám někdy chuť nechat čekat návštěvu za dveřmi, abych dočetla napínavou pasáž, nebo se vymluvit, že na místo nemůžeme jet spolu, ačkoli máme celou cestu společnou, protože právě jízdy hromadnou dopravou jsou pro mě momentem, kdy čtu nejradši a nejvíc :D
    A využitím času s tebou beze zbytku souhlasím. Ačkoli s organizací času jsem na tom úplně obráceně, myslím, že hodně lidí fakt vytáčí, že potřebuju mít vše podle plánu a na správném místě. Moje organizovanost a disciplína někdy děsí i mě samotnou :D Ale taková prostě jsem :D Do zásoby si píšu, protože přece nemohu nechat své nebohé čtenáře delší dobu bez článku. Určitě by se o mě báli :D
    Super bodíky! Jen doháněj ;) Blíží se nám F :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :)
      Tak ty seš královna organizovanosti :D zavidím ti to ! :D Já zas tále zkouším trpělivost svých čtenářů a doufám, že jim ještě nějakou chvíli nedojde, protože přichází zkouškový :D
      Mám trochu čas, že už to nedohoním :D

      Vymazat
  4. Tééda, Ellen, to citové pouto jsi tak skvěle vystihla, úplně mi mluvíš z duše, přesně takhle to mám, někdy si nevybavím děj, ale pamatuju si dobu, kdy jsem to četla, jak jsem se u toho cítila apod., úplně jsi mě vrátila do vzpomínek :)
    Organizovat čas si z větší části umím, můj diář je plný a využívám každou chvilku ke čtení, vím, kde mám nějaký prostoj, což znamená 'vem si knížku', plánování se mi hodí hlavně o zkouškovém, kdy vím, co mi zhruba jak dlouho trvá a podle toho si všechno rozvrhnu a jsem hrozně nerudná, když mi do toho něco přijde :)
    Co se týká času, tak mi na jednu stranu taky vadí čekat třeba na novou sérii, další díl, apod., ale na druhou to zvyšuje mé napětí a ve výsledku mě to trochu baví, neumím to vysvětlit :)
    Super asociace, těším se na další :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem moc ráda !! :) Už dlouho jsem chtěla něco podobného o citovém poutu napsat a abeceda mi to konečně umožnila :)
      Jsem neskutečný chaotik, ale já v tom chaosu vidím organizovanost, kterou není nikdo jiný schopný odhalit :D Myslím, že si masochisticky užívám ten přísun adrenalinu, když nestíhám a musím něco vytvořit pod tlakem :D
      Já vím, že někdo to tak má, ale já nemám ráda ani překvapení, nesnáším všechno, co není teď hned :D Jsem v tomhle jako malé dítě :D
      Moc děkuju, snad už brzo všechen ten blázinec skončí a já se pustím do D :D

      Vymazat
  5. Všetky tieto pocity zdieľam s tebou :D Najmä to posledné, čas mi v poslednej dobe chýba ale je pravda, že na knihu by sa čas vždy nájsť mal :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem moc ráda, že v tom nejsem sama ! :)

      Vymazat

Všem děkuji za komentář :)