Recenze: Hledání Aljašky

Originální název : Looking for Alaska

Série: -

Autor : John Green

Český název : Hledání Aljašky

Počet stran, Provedení : 256, vázaná

Datum vydání ČR : 7.11. 2013

Nakladatelství: Knižní klub

Goodreads

V celé dosavadní existenci Milese zvaného „Váleček“ se zatím nic zajímavého nestalo a jeho posedlost slavnými posledními slovy velikánů v něm vyvolala ještě větší touhu hledat „velké Možná“. Vypraví se tedy do občas bláznivého, trochu nejistého a rozhodně ne nudného světa internátní školy Culver Creek a život přestane být bezpečný – ba změní se v pravý opak. Jen o pár dveří dál totiž bydlí nádherná, chytrá, zábavná, sexy, sebedestruktivní, ujetá a naprosto fascinující Aljaška Youngová, kapitola sama pro sebe. Vtáhne Válečka do svého světa, nasměruje ho k velkému Možná a uloupí mu srdce. 

Další příběh známého autora Johna Greena – živý, naléhavý a nekonečně dojemný!

Všichni vychvalují Hvězdy nám nepřály a já se jim stále dost zarputile bráním. Vím, že jednoho dne dospěji do stádia, kdy na ně budu mít chuť a přečtu si je, ale zatím tahle chvíle nenastala a já bych se do nich nerada nutila - všechno má svůj čas. Přesto jsem byla zvědavá na styl Johna Greena a tak jsem sáhla po jiného jeho knize...

Rozhodla jsem se, že tentokrát ve své recenzi vynechám nastínění děje. Sama jsem do knihy šla v podstatě s nulovými informacemi o ději a jsem za to ráda. Jistě, názvy kapitol, které jsou odpočtem do a po  nějaké události, člověka trochu trknou a já nebudu říkat, že jsem vůbec netušila, co se stane, ale tahle kniha je v podstatě o ničem a přitom je úplně o všem. Je totiž stejná jako život - v jednu chvíli se usmíváte a užíváte si příjemné chvíle a najednou PUF... všechno to pěkné je pryč a přesto, že vám v tu chvíli do smíchu už není víte, že se to zas vrátí, sice jiné a jinak, ale vrátí se to.

Je těžké o této knížce něco napsat, protože čtení pro mě bylo takovým shlukem pocitů a myšlenek, že i přesto, že jsem neplánovala na knihu psát recenzi, nemůžu se ubránit pocitu, že se z toho nějakým způsobem potřebuji vypsat. 

"Jdu hledat velké Možná."

To, co tuhle knížku dělá tak zajímavou a výjimečnou není ani tak příběh, ale postavy. Pro mě to především byla samotná Aljaška, protože John Green krásně vykreslil její rozervanost. Na jednu stranu dívka, která překypuje energií a na tu druhou člověk, který se sám v sobě ztrácí a stále tápe. Nemůžu říct, že bych si jí nějak přehnaně oblíbila, ale chápala jsem ji a tím se pro mě stávala tak výjimečnou a zajímavou. Ale za zmínku určitě stojí i všechny ostatní postavy. Každá z nich má své vlastní osobité kouzlo, příběh utváří a bez nich by to nebylo ono. Jsou dokonalé svoji nedokonalostí a až na jejich velmi vyspělé filozofování, si je dokážu představit jako osoby, které můžete každý den potkat na ulici. A i přesto, že jsem si k žádné nijak zvlášť neutvořila silnější pouto, dohromady pro mě byly tím pravým. 

Kniha je protkána mnoha filosofickými otázkami, což většinou nevyhledávám, ale v tomhle případě mi to vyhovovalo a bavilo. V podstatě od začátku má příběh melancholický nádech. Čekala jsem, že až se to stane, příběh ztratí šťávu, ale nestalo se tak. Něco v příběhu zůstalo a pokračovalo to dál svým vlastním životem a mě to něco stále nutilo přemýšlet a především cítit. Nebyly to žádné silné emoce - pláč se nekonal! - ale i když ty emoce nebyly tak silné, bylo jich hodně.

Hodnocení

Kniha mě nutila stále přemýšlet, ať už o postavách nebo o otázkách, které pokládá. A přesto, že mé otázky nebyly na konci zodpovězeny, byl to ten nejlepší konec, který tato kniha mohla mít. Ne vždy totiž dostaneme odpovědi na všechny své otázky a ne vždy je to tak špatně. Tato kniha nebyla o odpovědích, ale o těch otázkách.

Nakonec jsem se rozhodla, že nebudu hodnotit hvězdičkami, protože to nemá smysl. Kniha určitě stojí za přečtení a za zamyšlení a já bych ji nerada nějak zaškatulkovávala hvězdičkami - pro mě byla něčím výjimečná a to hvězdičkami neohodnotím.