RC Recenze | Co by můj syn měl vědět o světě

Nikomu asi nemusím dlouho představovat švédského autora Fredrika Backamana. Autor například knihy Muž jménem Ove má i v našich končinách rozsáhlou čtenářskou základnu, která se těší na každou jeho novinku. Já osobně jsem Oveho před časem zkoušela jako audioknihu, ale kvůli své vlastní blbosti jsem nakonec skončila po pár kapitolách (ne těch prvních, vždycky si vypněte "náhodné přehrávání" až si pustíte audioknihu). Knihy Backmana jsou tak stále v mé pomyslné "to-read" poličce a já se k nim snad jednou dostanu. ALE! Když vyšla jeho novinka Co by můj syn měl vědět o světě a ze všech koutů na mě vyskakovaly úryvky z této knihy, bylo jasné že nevydržím moc dlouho čekat a pustím se do ní taky.

Co byste chtěli, aby vaše díte vědělo o světě? Co by bylo tím hlavní, co je potřeba předat budoucí generaci?
Fredrick Backmam si právě tyhle otázky položil a způsobem sobě vlastním (chápejte: velmi vtipným a zároveň tak akorát dojemným) je v této knize zodpovídá. Protože všichni víme, že běžný život sužují mnohem palčivější problémy, než otázky politika a smyslu života, takže se dozvíte to hlavní: za žádnou cenu nechodit v IKEA v protisměru, o čárách na letištích a jak se dělá takové správné "předjídlo"...

"Tvoji dědečkové sami postavili domy v době, kdy ještě nebyl Google. Uvědomuješ si, co je to za výkon? To nejsou lidi. To jsou švýcarské armádní nože se strništěm na bradě."

Tato kniha je v mnoha směrech neobyčejná. Ať už se jedná o její formát, kdy se nejedná o ucelený příběh, ale sbírku poznatků a znalostí, které se autor snaží svému synovi předat, tak i celkovým přístupem k tomuto tématu. Backman totiž dokázal kouzelně spojit vtip s chvílemi, kdy vás prostě jeho slova vezmou za srdce. A tak se několikrát stane, že kapitolu začnete se smíchem, v půlce už jste dojatí a na konec už se zase smějete. Jelikož je celá kniha členěná do krátkých kapitol, úvah a přepisů rozhovorů, knihu budete mít přečtenou za jeden večer ani nebudete vědět jak.

"Bůh stvořil lidi. Lidi stvořili spoustu udělátek a Bůh na to "co to vyvádíte?" a lidi na to "ále, nic" a Bůh na to "hele... kam s tím jdeš?" a lidi na to "prostě VEN! Co se staráš!" a Bůh na to "ale opravdu s tím chceš... to se mi nezdá jako dobrý nápad..." a lidi na to "panebože, Bože! Nepleť se do toho!" a Bůh na to "fajn, fajn, no tak dobře!". A tak šli lidi s těmi udělátky ven do světa. A dopadlo to průserem. A lidi se hned obrátili k Bohu a tvářili se děsně namíchnutě a říkali "Hele! Proč jsi nás nezarazil? Za to můžeš ty!"

Abych tady jenom nechválila, měla jsem chvílemi pocit, že autor až moc tlačí na pilu, což malinko ubíralo na vyznění dané části a vtipnosti. I tenhle nedostatek byl ale zastíněný vším ostatním. Protože tohle je prostě kniha, která vám vykouzlí úsměv na rtech a zároveň vás donutí přemýšlet nad tím, co jsou vaše životní vychytávky, které by se prostě jednoho dne měly předat dál. A samozřejmě nesmím zapomenout na ten smích... tato kniha vás rozesměje ať už budete chtít nebo ne. 
Na konec bych ještě ráda pochválila skvělý překlad díky kterému máte pocit, jako kdyby vedle vás seděl sám Fredrik a všechny jeho příběhy a postřehy vám vyprávěl nad pivem a smaženou snickerskovou zmrzlinou.

Díky této knize jsem přehodnotila svoje "to-read" pořadí v knihovně a Backomanovy knihy se tak dostávají do popředí. Důvod? Zjistila jsem, že mi je autor neskutečně sympatický a jeho smysl pro humor, spojený s určitou vážností, je to pravé pro mě.

Co by můj syn měl vědět o světě je jedna z těch knih, které bych doporučila vlastně každému. Je jedno ať už svoji vlastní ratolest máte, chystáte se mít nebo se jen chcete pobavit nad tím, jak vypadají takové rodičovské trable. 
Tohle je prostě trefa do černého.

Moc bych chtěla poděkovat internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete objednat na jejich stránkách.